• LI, napsal jste předsedovi: „Jak asi víte, legislativa vyžaduje, aby on-line přehled měl konečný odběratel služeb.“

To není pravda.

☀ Pletete si pojmy. Neexistuje žádný „konečný odběratel služeb“. Daňové a účetní předpisy používají pojem „odběratel“ a (významově odlišný) pojem „konečný spotřebitel“. Existuje „příjemce služeb“ podle 2013/67/§2. Existuje „konečný zákazník“ podle evropské směrnice 2012/27/EU (která však není celostátně účinným právním předpisem). Takže jste zkombinoval ČTYŘI různé pojmy do jediného, a vznikl kočkopes s křídly na hřbetě a ploutvičkou na zadku. Napřed si ujasněte na co jste se to vlastně chtěl zeptat. Předseda si dokonce vymyslel ještě pátý pojem „koncový uživatel“ …

☀ Není pravda ani Vaše tvrzení, že by existovalo právo příjemce služeb na „on-line přehled“. Legislativa nic takového nevyžaduje. Popletl jste to.
Je to přesně naopak: Existuje zákonné právo poskytovatele služeb zpřístupnit informace o spotřebě offline (tedy jinak než „způsobem umožňujícím dálkový přístup“). Příjemce služeb je povinen strpět tento způsob zpřístupňování. Pouze pokud by poskytovatel služby sám chtěl zpřístupňovat informace on-line („způsobem umožňujícím dálkový přístup“), může to příjemce služby písemně odmítnout a má právo na off-line zpřístupňování (2013/67/§8a/5). V obou případech je příjemce povinen hradit náklady s informováním spojené, včetně povinnosti hradit zálohy na tyto náklady.

Nezlobte se, ale rébusy luštit nehodlám. Co je moc, to je příliš. Pokud není na samém počátku jasný dotaz, nemělo by žádný rozumný smysl zabývat se podrobněji nejasnou odpovědí na něj.

• Váš předseda napsal z pilnosti tento nesmysl: „Pokud jde o příjemce služeb tak zákon říká, že to je nájemce bytu nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. [M]ám za to, že slůvko nebo vylučuje existenci dvou příjemců služeb.“

☀ To je ovšem nesmyslné tvrzení ! Pro služby spojené s užíváním jediného bytu mohou existovat třebas tři příjemci služeb (1. vlastník jednotky, 2. nájemce a 3. podnájemce). Každý z nich je příjemcem služeb ve smyslu zákona 2012/67/§2. Nemám chuť dál rozebírat zjevné nesmysly.

Předseda má ovšem plnou pravdu v tom, že „Váš vztah s Vašim nájemcem ohledně vyúčtování jde mimo naši povinnost“. Vskutku je jen Vaším problémem zda (případně jak) Vašemu nájemci zpřístupníte údaje podle § 8a zákona. Tím se SVJ vůbec nemusí zabývat.

Justitianus