• „… mám nebytové prostory v přízemí domu a platím za teplo, chci se zeptat jestli je to správně …“

Je naprosto bezvýznamné, že se jedná o nebytový prostor. To nemá na hrazení služby „vytápění“ žádný vliv.

☀ Krátká odpověď:

Základní složka se rozúčtuje i na Váš nebytový prostor, jestliže sousedí s přímo vytápěnou místností alespoň jednou stěnou.

Za sousedící vytápěné místnosti se ale nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso (vyhláška 269/2015, příloha A/2/a, poslední věta).

☀ Vysvětlení:

Tento případ řeší vyhláška č. 269/2015 Sb.. Ta je ovšem vadná, takže to radši proberu podrobněji.

Podle § 5/2 vyhlášky platí, že „na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápění podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce; započitatelná podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 k této vyhlášce“.

Vyhláška je vadná v tom, že podle § 5/2 se základní složka rozúćtuje pouze na byty anebo prostory „odpojené“. To jest na takové, které byly původně „připojenè“ k centrální topné soustavě; k jejich odpojení došlo tedy až dodatečně.

Zcela jinak je to definováno v příloze A/2/a vyhlášky, kde se uvádí jiná definice:
„Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)“.

Pokud budeme ignorovat nesmyslnou zmínku o „odpojené“ místnosti v ustanovení § 5/2 vyhlášky, pak platí, co jsem napsal na počátku.

Justitianus