• Zdenek 22: „… náklady podle § 17/b NV č. 366/2013 Sb. To není nic nového a o těchto nákladech není sporu, jak se vyúčtují vlastníkům.“

Není sporu o tom, že tyto náklady se NESMÍ vyúčtovat jako náklad na vlastní správu (§ 1180 odst. 2). Protože se nejedná o náklady na vlastní správu.
Není sporu ani o tom, že § 17 NV č. 366/2013 Sb. obsahuje neplatné protiústavní nesmysly pod písmeny b) a e). Naštěstí n. v. je dispozitivní předpis.

Zde se nediskutovalo podrobně o tom z čeho se skládají náklady na službu „poskytování informací podle § 8a“. Rozhodující je to, že tyto náklady může SVJ rozúčtovat pouze mezi příjemce služby. Nemůže však rozúčtovat nic tomu, kdo službu neodebírá. O tom skutečně není sporu.

Pokud poskytovatel služeb zpřístupní příjemci služeb informace o jeho spotřebě způsobem umožňujícím dálkový přístup, pak jde nepochybně o dílčí náklad vynaložený na službu „poskytování informací podle § 8a“. Tento náklad se rozúčtuje pouze příjemcům služby, kteří si tuto službu objednali. Zcela shodně se rozúčtuje i „náklad na zasílání informací o spotřebě v listinné podobě“ (§ odst. 5): zaplatí si to příjemce sám za sebe.

Justitianus