Náš dům je z r. 1961, v r. 1992 jsem se do něj nastěhovala. Za pár let nám byly byty odprodány městem. Většina nájemníků, pozdějších vlastníků, byli lidé po padesátce, tzn. blížili se k důchodovému věku, a protože se tehdy chodilo do důchodu ještě před šedesátkou, tak mnozí se pár let po odprodeji stávali důchodci. Dnes už jich hodně není mezi námi. A i přestože už důchodci, když se v našem domě jednalo o novou střechu, zateplení, výměny stoupaček, oprava balkonů nikdy nebyl problém. Nemůžete všechno házet na důchodce. Dnes já osobně vidím větší problém u lidí, kteří si byty koupili na pronájmy, v domech nebydlí, na shromáždění nechodí, a je jim dost jedno, jak dům vypadá. Nájemné jim chodí a dům je vůbec nezajímá.