Nechápu, odkud se vzal v českých luzích a hájích takový fetiš z „předpisů plateb“. Zákon žádné předpisy plateb nezná a často předpisy neznají ani stanovy SVJ. Vlastník je povinen přispívat na správu domu a hradit zálohy na služby podle jasných pravidel určených zákonem a rozhodnutími shromáždění vlastníků (pokud nejsou v rozporu se zákonem), po novele NOZ od 1.7.2020 určuje výši záloh statutární orgán – ale opět podle konkrétních přezkoumatelných kritérií a pravidel.

Samozřejmě se vlastník nějak musí o výši plateb dozvědět, k tomu zpravidla slouží „předpisy plateb“, ale jde spíše o zvykové právo.

Mám za to, že i kdyby výbor žádný předpis plateb vlastníkům nezaslal a místo toho doručil zápis ze shromáždění, ze kterého bude vyplývat rozhodnutí shromáždění o výši platební povinnosti od určitého data, pak vlastníci mají platit v souladu s rozhodnutím. Nepotřebují k tomu předpis plateb. Stejně tak, pokud jsem byl přítomen na shromáždění a byl jsem svědkem schválení usnesení, jsem povinen se jím řídit, aniž by mi byl doručen zápis (protože jsem byl přítomen). Jiná situace by byla, kdybych přítomen nebyl, pak by výbor nemohl vyšší platby vymáhat, protože jsem o nich nevěděl – bylo by nutné mi doručit zápis, nebo dle zvykového práva nový předpis plateb.

Samotný předpis plateb ale není důkazem o schválení výše plateb, k prokázání slouží zápis ze shromáždění. U soudu žádné SVJ nemůže uspět s žalobou o zaplacení, pokud neprokáže, že výše plateb byla shromážděním schválena, samotný předpis k prokázání neslouží.

Nezapomínejte, že dle dosavadní judikatury nemohl vlastník podat žalobu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění, které stanovilo výše plateb (protože NS judikoval, že NEJDE o důležitý důvod).

Nicméně nějaká obrana být musí.

Tou obranou je chránit svá práva a nerespektovat nezákonná rozhodnutí shromáždění vlastníků nebo statutárního orgánu.

Pokud tedy SVJ zašle nový předpis plateb s vyššími zálohami a zvýšení neodůvodní, nejste povinen vyšší zálohy platit. SVJ může podat žalobu o zaplacení, pravděpodobně ale dříve, než soud o žalobě rozhodne, dojde k vyúčtování a případný nedoplatek se promítne ve vyúčtování – nebo se naopak ukáže, že zvýšení záloh nebylo důvodné, pokud dokonce vznikne přeplatek.