Vážený pane Justitiane, já to ustanovení nastudované mám, proto s ním nahoře argumentuju. Ukazuje jasně, že každé přechodné ustanovení má jednorázovou platnost na přelom období, kterých se týká, a platí pouze pro přechod těchto období, nikoli do budoucna a pro novelizace zákonů. Ze zákona se neodstraňuje, ale jeho platnost je jen na konkrétní případy splňující původní podmínku.

Přechodné ustanovení §7 vyhlášky 269/2015 Sb. tak platilo pro přelom let 2015/2016, přechodné ustanovení z čl. II vyhlášky 376/2021 Sb. platí pro přelom let 2021/2022, a přechodné ustanovení zákona 67/2013 Sb. platilo pouze pro přelom let 2013/2014, respektive dodnes platí pouze tam, kde ještě případně neskončilo zúčtovací období započaté v roce 2013.

A protože zákon 424/2022 Sb. nemá pro námi diskutované paragrafy žádné přechodné ustanovení, které by jeho platnost oddalovalo, pak nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, a to mimo jiné právě proto, jak zaznělo na výboru i ve sněmovně, že se k tomuto datu začnou vyrábět vyúčtování s rozšířeným rozsahem povinných informací.