A já si dovolím nesouhlasit. Naštudoval snad všechny věci co jdou o přechodných ustanoveních najít včetně Legislativních pravidel vlády a Metodické pomůcky pro přípravu návrhů právních předpisů na stránkách vlády, a všechny se shodnou v tom, že platí jenom pro předpis se kterým jsou vydaný, tedy pro přechod z jedné právní úpravy na jinou.

Jakmile k přechodu dojde, zanikají v propadlišti dějin, respektive platí pouze pro případy, které splňují podmínku vzniku před účinností původního znění. Přechodná ustanovení nejsou plnohodnotný paragraf textu právního předpisu platný na dobu neurčitou a pro všechny, natož pro novely do budoucna.

Třeba v dokumentu Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů (II.část) na stránkách vlády píšou: při vzniku každé další nové právní úpravy je proto třeba vztah nové právní úpravy k právní úpravě dřívější řešit také novými přechodnými ustanoveními.

Krásně je to vidět u vyhlášky 269/2015 Sb. – zaprvý, že se už nikdy nikdo tímhle přechodným ustanovení řídit nebude, i když to tam pořád zůstává viset a bude viset navěky, a zadruhý, že novela 376/2021 Sb. má pro odklad účinnosti svých nových paragrafů přechodný ustanovení vlastní.

Chtěl-li by zákonodárce odložit účinnost novely 67/2013 Sb. až na vyúčtování za zúčtovací období 2023, musel by to tam napsat. Protože ale v obou dokumentech na který odkázal pan „náhodný kolemjdoucí“ se znění týhle novely jasně provazuje s účinností novely 376/2021 Sb. (tedy s rozšířením informační povinnosti konkrétně citovaný i v Důvodový zprávě), jsem důvodně přesvědčen že tam je účinnost od 1.1.2023 schválně. Jinak by tam podle všech pravidel muselo být stejný přechodný ustanovení jako v 376/2021 Sb.

Důkaz – výňatky ze stenografickýho zápisu ze schůze Poslanecký sněmovny, na který dal odkaz pan „náhodný kolemjdoucí“:

Bartoš: Třetí změnou, kterou bych zde zmínil, je navrhované výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování pro splatnost nedoplatku za služby v § 7 odst. 3. Pokud vada vyúčtování nebude mít vliv na vypočtenou výši nedoplatku, stane se vyúčtování splatným. Cílem je zabránit tomu, aby splatnosti nedoplatku nezabránilo např. uvedení rodného příjmení ženy, která se během zúčtovacího období provdala a příjmení si změnila. Informace, které musejí být ve vyúčtování uvedeny a které nemají souvislost s vypočtenou výší nedoplatku, byly navíc podstatně rozšířeny transpoziční novelou prováděcí vyhlášky k zákonu. Závěrem mi dovolte vyjádřit podporu i pozměňovacímu návrhu pana předsedy Havránka, kterým se navrhuje změnit § 8 zákona o službách. Touto změnou by bylo zabráněno nepoctivému jednání příjemců služeb, které může způsobit újmu nejen poskytovateli, ale také poctivým příjemcům služeb.

Huječek (MMR): Ano, zákon č. 67/2013 Sb. je lex specialis k občanskému zákoníku – informace. Ve chvíli, kdy se stanovuje lhůta pro námitky s nevyvratitelnou domněnkou souhlasu se způsobem a obsahem vyúčtováni, tak tam to funguje. My i vy tímto návrhem na tu nevyvratitelnou domněnku se snažíme donutit soudy k tomu, aby neschvalovali nepoctivé jednání některých příjemců služeb, kteří by čekali, až jim naroste soukromoprávní pokuta do těch 3 let a teprve potom by si začali stěžovat na problém s vyúčtováním.