- „… se domáhali, aby jim žalovaný zpřístupnil peněžní deníky za roky 2000 až 2004, hlavní knihy za roky 2005 až 2009, účetní závěrky za roky 2005 až 2009 …“
Jestliže toto žalovali v roce 2014, pak soud klidně mohl jejich požadavek označit rovnou za šikanózní.
Soudy totiž dříve judikovaly, že nárok společníka na předložení dokumetů a dokladů společnosti má smysl jedině pokud dosud neuplynula promlčecí doba. Pouze za těchto okolností by totiž – po případném zjištění nesrovnalostí – mohl úspěšně uplatnit své právo na náhradu škody.
Požadavek na předkládání dokumetů a dokladů za období přesahující promlčecí dobu označil tehdy soud za šikanu, která neslouží k obraně žadatelových majetkových práv a nemůže u něj mít dopad do jeho majetkové sféry. Šlo o judikát Nejvyššího soudu 29 Cdo 703/2011, a zde se o tom psalo před osmi lety: http://www.portalsvj.cz/…do-dokumentu.
V případu podle 26 Cdo 3076/2021 šlo nejspíše o mstu osob, které měly se SVJ i další koflikty – viz poznámka o „množství soudních sporů vedených mezi účastníky“. Soud jim zcela správně neposkytl ochranu. Nejednalo se tedy o denegatio iustitiae, což se snaží naznačit „§ (bez ověření)“.
|
Odpovědnost za úmyslné jednání proti dobrým mravům zahrnuje jak případy právem neupraveného jednání, tak právě i případy oprávněného výkonu práva, tedy případy, kdy jde o výkon práva sice neodporující přímo zákonu, resp. nedosahující intenzity protiprávnosti, avšak přesto směřující k poškození jiného a jde tak o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Znamená to, že škůdce sice vykonává své právo, avšak způsobem, který záměrně poškozuje jiného a vede k nepřiměřeným důsledkům; jde o tzv. šikanózní výkon práva (…). Pro úplnost zbývá dodat, že kromě případů šikany spadají pod citované ustanovení také jednání vykazující znaky zákeřnosti, msty, bezohlednosti a nepřiměřené ziskuchtivosti (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 31. ledna 2007, sp. zn. 25 Cdo 874/2005, uveřejněný pod č. 5/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z 31. října 2008, sp. zn. 33 Odo 1213/2006). (…) Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 1322/2016 ze dne 19.10.2016 |
Justitianus
Poslední komentáře