Váš dotaz je neurčitý a ne zcela srozumitelný. Odpovím jen obecně.
Je úplně jedno co se „mělo“ zaplatit před patnácti lety. Cena stavebních úprav a platba příspěvku na správu – to jsou dvě odlišné částky, hrazené odlišnými osobami, určené odlišným příjemcům, hrazené z odlišných právních důvodů a v odlišné době. To nelze vůbec směšovat dohromady!
Co jste tehdy před 15 lety vlastně uhradil? Víte to? Z jakého právního důvodu jste hradil? Pokud se jednalo o předepsaný příspěvek na správu domu a Vy jste jej zaplatil v plné výši (tak jak Vám jej SVJ předepsalo), pak nikomu nic nedlužíte.
Pokud snad existoval nějaký takzvaný „nedoplatek“ na příspěvcích na správu domu, pak povinností SVJ bylo nechat ten údajný „nedoplatek“ schválit na shromáždění jako zvýšený příspěvek, a pak teprve byli oprávněni a povinni vyzvat vlastníky jednotek k úhradě. Marným uplynutím data splatnosti počala běžet promlčecí lhůta, která je obecně tříletá.
|
89/2012 Sb. § 629 (1) Promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. |
Jestliže jste měl spravedlivě uhradit vyšší příspěvek na správu domu, ale SVJ Vás nikdy nevyzvalo k úhradě doplatku 10000 Kč, pak jde o jiný případ. U Vás mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, i když jste o Vašem závazku nedostal nikdy žádnou informaci. Kdo se bezdůvodně obohatil, je povinen obohacení vydat – ovšem opět vstupuje do hry promlčecí lhůta, tentokrát desetiletá:
|
89/2012 Sb. § 638 (1) Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. (2) Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
|
Netušíme zda skutečně došlo na Vaší straně k bezdůvodnému obohacení. Netuším zda obohacení bylo z Vaší strany úmyslné nebo neúmyslné. Ze znění občanského zákoníku plyne lhůta ve které se promlčí splatný dluh i závazek z bezdůvodného obohacení. Z toho můžete vyjít.
Promlčení znamená, že dluh sice nezanikl, ale nemůže být úspěšně věřitelem vymáhán, jestliže dlužník namítne promlčení.
Stejnou námitku promlčení může vůči věřiteli uplatnit samozřejmě i osoba na kterou přešel závazek dlužníka. (Netvrdím, že nějaký závazek skutečně přešel na nynějšího vlastníka jednotky. Netuším to, nemáme informace. Možná ano, možná ne.)
Justitianus
Poslední komentáře