Zdenku, opět se mýlíte. Jako prakticky ve všem, co jste zde napsal o GDPR.

• Není pravda, že „článek 13, tak jak je formulován, předpokládá, že správci je při poskytnutí údajů subjektem totožnost tohoto subjektu známa“.

Tuto pitomost jste si vymyslel. Naopak: Pokud kamera zachytí vandala, který ničí schránky, pak osobní údaj byl získán přímo od subjektu údajů (biometrický údaj za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby). Avšak správci není totožnost subjektu známa! Jde o článek 13 GDPR.

• Je bezvýznamné, že jste napsal: „článek 14 tuto skutečnost nemůže předpokládat.“. Ono je to s článkem 13 úplně stejné – ani ten nic nepředpokládá ohledně totožnosti subjektu.

Vaše mudrování o článku 14 – to je stejná pitomost jako Vaše první tvrzení. Zejména proto, že při použití kamerového systému v domě je nemožné získat osobní údaj jinak než právě jen přímo od subjektu údajů. Koukne se do kamery – ta zachytí jeho podobu – a už tu máme zpracovaný biometrický údaj podle článku 13 GDPR. Nikoliv podle článku 14.

Pro úplnost uvedu, že článek 14 je použitelný v jiných případech, o kterých se zde ovšem nebavíme. Například vlastník má v bytě nájemce, a oznámí SVJ podle § 1177 „jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání“. SVJ pak zpracovává osobní údaje, které nebyly získány přímo od subjektu údajů. Tedy článek 14 GDPR.

Přestaňte číst ten Aeronet, a přečtěte si konečně nařízení GDPR.

Justitianus