- Člen (bez ověření), napsal: „… zálohy na správu domu neslouží k syslení peněz bez známého účelu.“
To není pravda !!!!!
Soudy všech stupňů, včetně soudu ústavního, opakovaně judikují, že zálohy na správu domu nepochybně SLOUŽÍ k syslení peněz bez známého účelu.
K povinnosti vlastníka hradit nemusí být znám žádný konkrétní účel plateb. Soudy judikují konstantně, že jim nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí shromáždění pokud jde o výši příspěvků na správu domu. Zejména se soudy odmítají zabývat námitkami o tom že jde o platby na neznámý účel, s neurčenou dobou použití, a v neohraničené (nekonečné) výši.
Existuje jediný judikát, ve kterém Ústavní soud připustil (pouze teoreticky) možnost vlastníka jednotky obrátit se na soud:
|
V posuzovaném případě bylo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek o navýšení příspěvku na náklady spojené se správou domu učiněno na základě zákona (§ 15 odst. 2 a 3 zákona o vlastnictví bytů), a tedy zcela v souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny. Obecné soudy provedly dokazování zápisem z předmětného shromáždění SVJ, jehož součástí byla prezenční listina a usnesení o přijetí rozhodnutí o zvýšení příspěvku, a dospěly k závěru, že rozhodnutí bylo řádně přijato. Zákonný základ platební povinnosti stěžovatele tak bezpochyby existuje. Ústavní soud rovněž neshledal, že by uložená platební povinnost měla na stěžovatele rdousící, resp. likvidační účinek, který by případně mohl vést k závěru o porušení práva na ochranu vlastnictví. Stěžovatel v tomto smyslu ostatně ani nic nenamítal. (…) Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. V Brně dne 19. března 2019 Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. II. ÚS 1484/18 |
Justitianus
Poslední komentáře