Zrušení části fondu oprav
Dobrý den, naše SVJ se rozhodlo, že náš fond oprav je vzhledem k velikosti našeho SVJ příliš veliký (uspořené peníze činí cca 4mil), ať to považuji za max. chybu, bohužel s tím nic neudělám. Každý člen tedy dostane vyplacenu poměrnou část fondu na svůj účet, má otázka zní, zda a jakou částkou se s této platby musí platí daně?
Pozn. V družstvu je mnoho nových členů, kteří rozhodně od začítku (založení) fondu oprav nepřispívali, jedná se tedy o prokazatelný příjem (fond oprav před nimi platil předchozí majitel bytu) budou platit daně jen oni nebo všichni?
Děkuji mnohokráte za odpověď Michal
Obvykle se za rozumné považuje mít k disposici reservu na dobu několika (řekněme 3–6) měsíců.
V SVJ je tomu jinak, z vůle moudrého zákonodárce mají mnohá SVJ reservu na dobu několika let.
Problém je v tom, že poměr velikosti reservy vůči nákladům nyní není shora omezen, resp. toto omezení moudrý zákonodárce odstranil.
Už se zde řešilo.
Už pan Lake vysvětloval, že si pod pojmem Fond oprav lze představit leccos. Když se zeptáte sousedů, kolik platí do „Fondu oprav“, tak do toho někteří zapletou i zálohy služeb a uvedou částku uvedenou na složence, kde to bývá většinou v jedné položce. Dále někdo třeba splácí (na rozdíl od souseda) nová okna apod. (znám takové případy) a také to považují za ten váš Fond oprav.
Kde jste v legislativě Společenství vlastníků četl vysvětlení pojmu Fond oprav ? V zákoně 89/2012 Sb. ?
Nejjednodušší je dle mne dohodnout se na tom, že si Příspěvek správy domu snížíte třeba do konce roku.
Nevím zda nemusí být 100% souhlas, a záleží také na tom, co říkají vaše stanovy. Jestli s tím nesouhlasíte, zjistěte si to. Postup vašeho SVJ je dost nestandartní. Vy nemáte co opravovat? V našem domě jsem loňského roku dělali revitalizaci 30 let starých balkonů a cena se vyšplhala na částku vyšší než milion. Předběžná cena výměny starých elektrických rozvodů ve společných částech dvou vchodového domu je víc jak 500 tisíc. Dnešní ceny jsou hrozné a stále stoupají.
- Člen (bez ověření), napsal: „… zálohy na správu domu neslouží k syslení peněz bez známého účelu.“
To není pravda !!!!!
Soudy všech stupňů, včetně soudu ústavního, opakovaně judikují, že zálohy na správu domu nepochybně SLOUŽÍ k syslení peněz bez známého účelu.
K povinnosti vlastníka hradit nemusí být znám žádný konkrétní účel plateb. Soudy judikují konstantně, že jim nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí shromáždění pokud jde o výši příspěvků na správu domu. Zejména se soudy odmítají zabývat námitkami o tom že jde o platby na neznámý účel, s neurčenou dobou použití, a v neohraničené (nekonečné) výši.
Existuje jediný judikát, ve kterém Ústavní soud připustil (pouze teoreticky) možnost vlastníka jednotky obrátit se na soud:
|
V posuzovaném případě bylo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek o navýšení příspěvku na náklady spojené se správou domu učiněno na základě zákona (§ 15 odst. 2 a 3 zákona o vlastnictví bytů), a tedy zcela v souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny. Obecné soudy provedly dokazování zápisem z předmětného shromáždění SVJ, jehož součástí byla prezenční listina a usnesení o přijetí rozhodnutí o zvýšení příspěvku, a dospěly k závěru, že rozhodnutí bylo řádně přijato. Zákonný základ platební povinnosti stěžovatele tak bezpochyby existuje. Ústavní soud rovněž neshledal, že by uložená platební povinnost měla na stěžovatele rdousící, resp. likvidační účinek, který by případně mohl vést k závěru o porušení práva na ochranu vlastnictví. Stěžovatel v tomto smyslu ostatně ani nic nenamítal. (…) Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. V Brně dne 19. března 2019 Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. II. ÚS 1484/18 |
Justitianus
„Soudy všech stupňů, včetně soudu ústavního, opakovaně judikují, že zálohy na správu domu nepochybně SLOUŽÍ k syslení peněz bez známého účelu.“ (Vložil Justitianus, 21. Únor 2022 – 1:00)
Potom je zde ovšem rozpor mezi (psaným) právem, tak jak plyne z (psané) právní úpravy a z úmyslu zákonodárce, a právem vykládaným soudy. Nepište, jak tento rozpor překonat, tj, rozpor mezi soudním výkladem práva a právem psaným.
Pane Člen (bez ověření),
Soudy považují za zcela dostačující, jestliže vlastníkovi jednotky je sdělen důvod „na správu domu“. Toto nejednoznačné, nesrozumitelné a neurčité sdělení považují soudy všech stupňů za dostatečné.
Navíc soudy judikují, že dostatečné je i sdělení zjevně lživé, podvodné a rozporné se zákonem o účetnictví, jestliže vlastníkovi jednotky je sdělen důvod „na fond oprav“.
Tento rozpor by bylo jistě možné překonat v právním státě. Nikoli však v České republice, která právním státem není.
Justitianus
Pokud jde o promlčení práva na vrácení neurčitých záloh, vycházím z konstantní judikatury, viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, ze dne 28. 11. 2019. Soud judikoval, že při zápůjčce bez sjednání doby vrácení peněz se promlčecí doba (běžně tříletá) počítá již od okamžiku zapůjčení peněz. Nikoliv teprve od doby kdy věřitel požádal o vrácení zápůjčky. Soudím tedy, že při skládání dlouhodobých záloh na neurčitý účel (a bez stanovení časového rámce či maximální doby použití zálohy) je promlčecí doba také tříletá a počítá se již od okamžiku (actio nata) kdy záloha byla složena na účet SVJ.
„Pokud jde o promlčení práva na vrácení neurčitých záloh, vycházím z konstantní judikatury, viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, ze dne 28. 11. 2019. Soud judikoval, že při zápůjčce bez sjednání doby vrácení peněz se promlčecí doba (běžně tříletá) počítá již od okamžiku zapůjčení peněz. Nikoliv teprve od doby kdy věřitel požádal o vrácení zápůjčky. Soudím tedy, že při skládání dlouhodobých záloh na neurčitý účel (a bez stanovení časového rámce či maximální doby použití zálohy) je promlčecí doba také tříletá a počítá se již od okamžiku (actio nata) kdy záloha byla složena na účet SVJ.“ (Vložil Justitianus, 21. Únor 2022 – 11:38)
Odkud soudíte, že zálohy na správu domu složené vlastníkem ve prospěch společenství vlastníků jsou zápůjčkou, a nebo odkud soudíte, že je aplikovatelný jak uvedený judikát, resp. ustanovení o zápůjčce? Potom by zápůjčkou musela být i záloha složená před nebo během zhotovení díla/poskytnutí služby.
Aha. Tak mě řekněte, jak uděláte ve vašem domě opravu většího rozsahu vyžadující větší finanční prostředky? To si jako vezmete několikamilionový úvěr a vlastníkům zvýšíte příspěvek na účet dlouhodobé zálohy např. z částky 18 Kč/m2 na částku např. 35 Kč/m2 a doba podle výše úvěru a s tím souvisejících úroků tohoto navýšení bude např. 6. 8, 10 let? Ale je to opravdu každého věc jak si svoje finance ve svém SVJ spravuje. To naše na ty balkony mělo našetřeno, to samé před tím na výměnu střechy, rozvodů vody, stoupaček a bez úvěru. Vlastníci úvěr nechtějí a radši šetří (v současné době to je 22 Kč/m). Čeká nás do 2–3 let výměna elektroinstalace v celém domě. Ale jak říkám, někdo zaplatí radši víc, někdo málo a pak jde do půjčky a tu splácí s těmi vysokými úroky.
Vy máte hadrové vodiče z 1. republiky, anebo proč budete vyměňovat el. instalaci v celém domě?
Budete sponzorovat některé majitele EV?
Světla pro osvětlení spol. prostor berou poslední dobou asi 12× méně než v době návrhu… Tak jen abychom věděli…
Budete vyplácet členům nynějším, kteří do fondu nepřispívali, nebo členům minulým, kteří do fondu přispívali?
- V SVJ neexistuje nejspíše žádný „fond oprav“. Hlupáci ve vašem SVJ používají označení, které je naprosto nesprávné, zavádějící, rozporné se zákonem o daních z příjmů, a rozporné s účetními předpisy.
- Fondy právnické osoby se tvoří ze zisku za tím účelem, aby tento zisk nebyl každoročně zdaňován. O fondu účetní jednotky musí být řádně účtováno na příslušných účtech skupiny „Fondy“. Účetní jednotka je povinna mít schválená pravidla pro tvorbu i pro čerpání svého fondu.
- Ve vašem SVJ není nic z toho splněno. Nefantazírujte o neexistujícím fondu. Když budete mezi sebou kecat nesmysly, nakonec to Finanční úřad vlastníkům zdaní jako příjem z daru, a SVJ bude muset dodanit celou nevyčerpanou částku ze zrušeného „fondu“.
|
„Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím údivem:
hvězdné nebe nade mnou a lidská hloupost. podle Immanuela Kanta (1724 – 1804) |
K Vašemu dotazu konkrétně:
Ministerští úředníci rozhodli, že o zálohách na správu domu nemá být u plátce účtováno jako o uhrazených zálohách. Proč tak rozhodli – nikdo netuší. Plátce který vede účetnictvi si tedy tyto částky dává rovnou do nákladů, jako by už byly spotřebované. Pouze u částek prokazatelně vynaložených na technické zhodnocení uplatní odpisy.
Pokud jde o družstvo: Členové bytového družstva nepřispívají do žádného z fondů družstva. Platí nájemné jako nájemci družstevních bytů!!! Nějak se Vám to plete. Jestliže SVJ vrátí nějakou část příspěvků družstvu, družstvo tu přijatou částku samozřejmě zdaní. Tím se nezabývejte.
Ten kdo vede účetnictví nebo daňovou evidenci (např. pronajímá byt a neuplatňuje náklady paušálem) – ten si jistě uplatnil příspěvky na správu domu v minulých letech jako své náklady/výdaje. Tedy tyto částky mu každoročně snižovaly daň z příjmů. Jestliže nyní dostane nazpět nespotřebované příspěvky, musí je uvést v daňovém přiznání jako svůj příjem (příjem za více zdaňovacích období), a samozřejmě musí tu částku zdanit.
Jednodušší je pozice vlastníků jednotek kteří hradili příspěvky, avšak neuplatňovali je průběžně jako odečitatelné položky ze základu daně z příjmů. Mohou předpokládat, že vše co zaplatili byly zálohy na správu, které jim SVJ vrací jako nevyčerpané. Tedy žádné zdanění u nich nenastane.
Doufám, že příspěvky na správu vede SVJ v účetních knihách jako přijaté dlouhodobé zálohy??? Jinak by to byl průser, a následovala by daň z přijatého daru u všech obdarovaných vlastníků jednotek. Do stupid things – win stupid prizes.
Justitianus
„Ministerští úředníci rozhodli, že o zálohách na správu domu nemá být u plátce účtováno jako o uhrazených zálohách.“ (Vložil Justitianus, 19. Únor 2022 – 11:33)
O jaké rozhodnutí, ze kdy a koho se jedná a jakou má toto rozhodnutí právní závaznost? O uhrazených zálohách nemá být účtováno jako o uhrazených zálohách?
„Plátce který vede účetnictvi si tedy tyto částky dává rovnou do nákladů, jako by už byly spotřebované. Pouze u částek prokazatelně vynaložených na technické zhodnocení uplatní odpisy.“ (Vložil Justitianus, 19. Únor 2022 – 11:33)
Jak plátce pozná, které částky jsou částkami prokazatelně vynaloženými na technické zhodnocení? Jak má plátce formulovat příslušnou žádost o takovou informaci, aby mu bylo vyhověno?
Tak co vlastně jste, svj nebo družstvo? Co mají členové jakéhosi družstva společného s svj? Proč vás zajímá, zda členové družstva budou platit daně.
Poslední komentáře