Nesouhlasím. Pokud příjemce služby požádá o nahlédnutí do podkladů na samém konci zákonné lhůty (tedy např. by požádal 29.5.), podle § 13 se poskytovatel služeb vyviní (zákon říká: „ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany“). Jelikož podle § 8 musí poskytovatel umožnit nahlédnout nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období (tedy obvykle do 31.5.), příjemce podal žádost pozdě a poskytovatel nemohl lhůtu stihnout. Je tedy nutné, aby příjemci služeb projevili aktivitu a žádosti o nahlížení podávali nejpozději alespoň dva týdny před koncem lhůty, aby se vyhnuli sporu, jestli poskytovatel stihl, nebo nestihl splnit svou povinnost.

Pokud příjemce služby podá žádost v červnu, červenci či srpnu…, nárok na pokutu vůbec nemá. Právo na nahlížení pochopitelně má stále, pouze již nemůže uplatnit pokutu, pokud poskytovatel nevyhoví (příjemce bude nucen podat žalobu o umožnění nahlížet do podkladů, pokutu ale již uplatnit nemůže).

Jde o přísnou zákonnou konstrukci, která kogentně určuje prekluzivní lhůty.