Ostatně nejen zákon č. 563/1991 o účetnictví, ale i občanský zákoník uvádí tu skutečnost, že k sestavené účetní závěrce se (po jejím sestavení) připojuje podpisový záznam. Najdete to v popisu činnosti likvidátora. Cituji:

Takže znovu: Je třeba rozlišovat dvě různé věci:

• Zákon o účetnictví ukládá ve svém § 21a účetním jednotkám povinnost zveřejnit pouze to první: „Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena.“
• Obdobně podle § 21a odst. 7 platí: „Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.“

Z uvedeného plyne, že „zveřejněním účetní závěrky“ zákonodárce mínil právě jen zveřejnění informací účetní závěrky. Tento účel splní i prostá kopie.

Podpisový záznam (např. vlastnoruční podpis) podle § 18 odst. 3 musí být připojen pouze k (originálnímu) souhrnnému účetnímu záznamu sestavenému účetní jednotkou; tento účetní záznam (účetní závěrka podle § 4 odst. 11) s připojeným podpisovým záznamem se archivuje po dobu 10 let podle § 31 odst. 2 písm. (a) zákona o účetnictví. Jestliže se povinně archivuje, nesmí být odeslán ani rejstříkovému soudu, ani správci daně. To přece dá rozum. Odesílá se prostá KOPIE.

My se zde celou dobu vůbec nebavíme o průkazném účetním záznamu! Takto to zákonodárce nenapsal, ani to tak nemínil. Prostá kopie účetní závěrky předaná rejstříkovému soudu či správci daně není totiž průkazným účetním záznamem! Nemá takovou funkci. Proto nemusí mít k sobě připojený podpisový záznam ve smyslu § 18 odst. 3 zákona o účetnictví. Zákon přece nic takového nepožaduje.

Ostatně někteří pracovníci GFŘ už tuto pravdu pro sebe objevili. Konečně. Viz např. článek zveřejněný v časopise Auditor; k tomu cituji text pana Pavla v této diskusi:

Justitianus