Odlišný názor na postup při náměrech nad hranici 200% u vytápění podle MMR a společnosti Artav je popsán v dotaze a odpovědi na stránkách společnosti Artav.

Cituji:

Text otázky

„Dobrý den, pochopil jsem, že v minulém dotazu použil chybné pojmy, jako účelné vytápění, plýtvání apod. Tak dotaz položím jinak. Problém je s náměry nad hranici 200% od uživatelů, kteří se nechovají energeticky vědomě. Citace textu z vyhlášky: Horní hranice +100 % by měla působit motivačně na uživatele bytů, kteří se nechovají energeticky vědomě… Jakou motivaci mají tito uživatelé, aby se chovali vědomě energeticky (?), žádnou, když jim neúměrné náklady za teplo uhradí všichni ostatní? Stejný dotaz k motivaci jsem položil na MMR. Dostalo se mi uspokojivé odpovědi, která je ale úplně jiná než jsem dostal od Vás. Nerozumím tomu. Dotaz na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Odpověď: Částka přesahující limit 200% průměru domu bude rozúčtována mezi ostatní vlastníky jednotek? Ne, překročený limit ve výši 200% průměru domu zaplatí pouze ten příjemce, který limit překročil. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – v článku Povolené limitní hodnoty (mmr.cz) Energeticky vědomě se chovající uživatel bytu by neměl toto rozmezí (-20 % až +100 %) překročit. Jinak řečeno, minimální úhrada musí být 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku. Pokud se bude tedy byt vytápět na teplotu cca 20–22 °C, potom je vytápěn správně. Pokud se však bude vytápět např. na 28 °C, potom si bude muset uživatel bytu zvýšenou spotřebu tepla také uhradit. Stát vlastníkům bytových jednotek nic nereguluje. Vyhláška č. 269/2015 Sb. pouze stanoví, jak rozúčtovat náklady na vytápění, bez ohledu na jejich výši. Děkuji za odpověď.“

Odpověď na otázku od společnosti Artav

"Dle Vyhlášky 269/2015 Sb. nesmí rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy překročit u konečných spotřebitelů, tedy u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20% nižší a hodnotu o 100% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.

Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto:

1. hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
2. upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené
3. takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

Dle výše uvedeného uhradí ten, kdo topí neekonomicky, vždy jen max. 200% průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, zbývající část nad uvedenou hodnotou se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb.

V případě, že by vždy překročený limit ve výši 200% průměru domu zaplatil pouze ten příjemce, který limit překročil, nebyla by respektována vyhláškou stanovená horní hranice 100%."

Nechápu stanovisko MMR. Pokud tvrdí, že energeticky vědomě se chovající uživatel bytu by neměl toto rozmezí (-20 % až +100 %) překročit, pak stanovené limity nemají žádný smysl a význam. K čemu pak tedy slouží? Nemohu souhlasit s tím, že pokud uživatel bytu limity překročí, musí to automaticky znamenat, že se nechová energeticky vědomě. Důvody překročení limitů nemusí být vždy na straně uživatele bytu, nýbrž jinde (např. nesprávně stanovených korekcí či jejich úplné absence, nesprávně stanovených pravidel rozúčtování, technické záležitosti otopné soustavy apod.)