Ne každý dokáže interpretovat text vyhlášky. Text, který si Justinian vycucal z prstu ve vyhlášce vůbec není. Vyhláška 269, §3, odst. 2, zní takto: 

1. hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
   
2. upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
   
3. takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
   

A teď vysvětkení jednotlivých bodů především pro Justiniana, aby tu nadále nešířil svoje bludy:

1. zjistí se, čí náklady se pohybují mimo stanovené meze, tedy 80% nebo 200%.
   
2. vypočte se náklad 80% nebo 200% průměrného nákladu na 1m2 započitatelné plochy
   
3. hodnoty vypočtené v předchozím bodu se odečtou od nákladu a spočítá se náklad podle měřidel pro všechny ostatní příjemce (ty, jejichž spotřeba se pohybuje mezi danými hranicemi). 
   

Pro inteligentní je jasné, že se odečítá právě jen hodnota 200% a to, co tuto hodnotu překračuje, zúůtává součástí nákladů na teplo a dělí se mezi ostatní. Všichni ostatní, a snad nakonec i Justnian, pochopí, že v opačném případě by celá akce byla zbytečná, protože při postupu podle váženého Justiniana by plýtvač zaplatil celou naměřenou spotřebu spotřebu úplně stejně, jako kdyby neexistoval limit žádný. Takže celý tento poměrně složitý výpočet by byl pro kočku, neboť výsledek bez něj i s ním, by byl naprosto stejný. To by obecně platilo pro jakkkoliv stanovenou horní hranici.

Justimu se nepodařilo zodpovědět dotaz, jak je to s dolní hranicí, jestli, to, co bylo „ušetřeno“ se taky vrací těm šetřílkům, nebo jestli tady mazaně vymyslel postup jiný, takže jsem se v předchozím odstavci věnoval především horní hranici.

Takže Justi, ono by se ti vyplatilo, nejen si zopakovat matematiku základní školy, ale mohl by sis tu základní školu celou, abys porozuměl psanému textu. Doufám, že jsem tě urážel jenom mírně, protože na tvoji úroveň rozhodně klesnout nechci.