Radko, ten judikát městského soudu 89 Cm 8/2018–111 je protiústavní, což doufám vyjde najevo v dalším řízení. Zákaz je možno uložit, ale pouze v prohlášení, jak už jsem zde napsal. Nikoliv ve stanovách SVJ! SVJ je osoba s omezenou právní způsobilostí. Není oprávněno rozhodovat o způsobu užívání jednotek.

• Společenství jednalo ultra vires, tedy překročilo rozsah svých zákonných oprávnění. Následkem je za normálních okolností nulitní (absolutně neplatné) usnesení.
• Pronajímatel bytu (a jeho advokát) se ovšem dopustili závažných školáckých chyb, když ponechali bez povšimnutí změnu stanov, kterou se zakázalo poskytování krátkodobého ubytování. Teď mu může být omláceno o hlavu že se proti tomuto překročení pravomocí SVJ nijak nevymezil, ani se neobrátil na soud, tudíž s novými stanovami vyjádřil konkludentní souhlas.

Jsem zvědav jak to celé dopadne.

Tvrzení soudkyně o stavebních předpisech je ovšemže pouze její fantasmagorie, která nemá oporu ani ve stavebních předpisech, ani v konstantní judikatuře. Je to pouhá chatrná berlička, která má zamaskovat nedostatek právních argumentů.

V rozsudku ze dne 26. 6. 2008, č. j. 2 As 39/2007 - 80 Nejvyšší správní soud vyslovil, že „(n)evybočí-li způsob užívání bytu z mezí daných hledisky stavebněprávními, tj. byt bude užíván k přebývání oprávněných osob způsobem odpovídajícím povaze bytu, nepřipadá v úvahu postih podle § 106 odst. 3 písm. c) in fine stavebního zákona z roku 1976. Takový postih proto zásadně nepřipadá v úvahu, ani je-li byt pronajímán krátkodobě či střednědobě a jsou-li spolu s bydlením poskytovány další doprovodné služby.“

K tomuto právnímu názoru se Nejvyšší správní soud znovu přihlásil i v rozsudku ze dne 20. 8. 2020, č. j. 2 As 425/2018 - 31.

Justitianus

Jde ve skutečnosti o typický spor o obtěžování hlukem. SVJ by mohlo podat standardní žalobu zdržovací, to jest může se domáhat, aby soud uložil obtěžovateli zdržet se obtěžování. U zdržovacích žalob je typické, že soudy nikdy nejudikují JAK se má žalovaný zdržet, ani mu neukládají žádná konkrétní opatření. Je pouze jeho věc jak to udělá aby neobtěžoval! Viz notoricky známý judikát Nejvyššího soudu o včelách. Pokud snad žalobce požaduje aby obtěžovatel učinil nějaké konkrétní kroky (např. aby přestal nabízet ubytování přes Airbnb), soudy tyto návrhy ignorují jako nadbytečné a bezpředmětné.
Zkrátka na tom rozsudku Městského soudu je špatně úplně všechno.