Pane TN, děkuji za dotaz.

Předesílám, že jsem nikdy a nikde netvrdil, že zákonnou pokutu aplikovat nelze. Samozřejmě ji aplikovat lze, ale teprve po tom, co marně uplynula lhůta pro vypořádání námitek. Napsal jsem to jasně v příspěvku Jak správně spočítat pokuty 4 (vložil Justitianus, 19. Březen 2021 – 15:31).

Vaši poznámku o názoru Zbyňka Pražáka považuji za invalidní argument, protože necitujete co praví Pražák. Nedáváte mi tedy možnost jakkoliv reagovat.

Ostatně nepovažuji za důležité co jsem napsal v oné diskusi. Určitě jste si povšiml, že jsem na samém začátku citoval (a zvýraznil tučným písmem) klíčovou větu z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích; a dal jsem k tomu i odkaz na nález Ústavního soudu, kterým bylo odmítnuto dovolání proti tomuto rozsudku.

Možná by bylo vhodnější dotázat se soudců ÚS Radovana Suchánka, Josefa Fialy a Jiřího Zemánka na to, zda vadné vyúčtování je vyúčtováním podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.. Právě toto je otázka předběžná, na jejímž vyřešení závisí vše ostatní.

1. Není-li možno vadné (neřádné) vyúčtování považovat za vyúčtování podle § 7 odst. 1, pak nepochybně příjemci služeb náleží pokuta již uplynutím čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, jestliže již toto první doručené vyúčtování je vadné (neřádné).
2. Jestliže však i vadné (neřádné) vyúčtování je považováno za vyúčtování podle § 7 odst. 1, pak příjemci služeb nenáleží pokuta, je-li toto první vyúčtování vadné. Zjišťuje se totiž pouze to zda vyúčtování bylo doručeno příjemci v zákonné lhůtě. Nezjišťuje se zda toto vyúčtování je také řádné (ve smyslu předpisů upravujících služby spojené s užíváním bytů).

Vím pouze to, že některé soudy dávají přednost výkladu č. 2. Viz citovaný rozsudek KS v Českých Budějovicích a jeho potvrzení třetím senátem ÚS.

Existuje však i opačný judikát (tedy podle č. 1). Podle toho by neřádné vyúčtování nebylo vůbec vyúčtováním. Šlo by od počátku neplatné (nicotné) právní jednání, které nemá žádné právní účinky pro nikoho. K takovému závěru dospěl rozsudek Nejvyššho soudu 26 Cdo 1528/2020–152 ze dne 21.10.2020. Cituji.

Z obou možných výkladů dávám přednost výkladu č. 2. Výklad podle č. 1, podaný Nejvyšším soudem v 26 Cdo 1528/2020, je totiž vnitřně rozporný a vede k absurdním a naprosto nepřijatelným závěrům. 

Proto jsem v příspěvku Jak správně spočítat pokuty 4 odpověděl tazateli tak, jak jsem odpověděl.

Po večeři k tomu možná napíšu více, budu-li mít čas a náladu (§ 1731 – § 1745). Mezitím si můžete jako myšlenkové cvičení představit situaci, která by nastala pokud by neřádné vyúčtování mělo být nicotné (tedy hledělo by se na ně jako by vůbec neexistovalo).

V tom případě by příjemcům služeb vůbec nevznikla zákonná povinnost podle § 8 odst. 1, to jest: Příjemci služeb by nebyli povinni podat námitky. Poskytovateli služeb tedy nevznikla zákonná povinnost vypořádat námitky, protože žádné neobdržel. Situace by se rychle dostala do slepé uličky: poskytovatel bude přesvědčen že vyúčtování je řádné, příjemci služeb před ním budou tajit chyby ve vyúčtování a neposkytnou mu šanci vyúčtování opravit, a také nebudou platit žádné doplatky za služby. Proč by to dělali? Pokuty se brzy vyšplhají do takové výše, že převýší nedoplatky, které měly být vypořádány. A kdo měl mít přeplatek, na pokutách k tomu dostane ještě hezkých pár tisíc navíc jako bonus. Takto se budou postupně hromadit sporné a nevyúčtované přeplatky/nedo­platky za více let, a příjemci služeb se budou poskytovateli vysmívat a hrát mrtvého brouka. Do toho přijdou první vzájemné žaloby s desítkami účastníků na úhradu nedoplatků a naopak protižaloby na úhradu pokut. Poskytovatel služeb vyhlásí insolvenci, protože hradit desítky či stovky tisíc na pokutách každoročně – to jej finančně zlikviduje.

• Myslíte, že racionální zákonodárce si to představoval právě takto? Že právě takovýto chaotický a bezvýchodný stav měl v úmyslu nastolit?

Kdybychom připustili, že neřádné vyúčtování není vůbec vyúčtováním, proč by tedy zákonodárce vtělil do zákona povinnosti a lhůty pro podání námitek k vyúčtování a lhůtu pro vyřízení těchto námitek? Tyto povinnosti by přece nikdy nevznikly, jestliže každé vyúčtování je řádné (tedy všechny námitky budou vždy zamítnuty). A vadné vyúčtování vůbec neexistuje jako vyúčtování (tvrdí Brzobohatá, Dýšková a Ferák), takže nevzniká ani právo, ani povinnost podat námitku k tomu, co neexistuje.

• Nejvyšší soud svým absurdním výkladem ustanovení jednoduchého práva nastoluje situaci jako když komunikuje němý s hluchým přes telefon.

Kdyby měl platit výklad Nejvyššího soudu, pak by neexistovala žádná možnost vzájemné komunikace a vyjasnění neshod mezi poskytovatelem a příjemci služeb. Mlčení příjemců by bylo možno vykládat dvěma naprosto protichůdnými způsoby: (A) Buď mlčí proto, že plně souhlasí s doručeným vyúčtováním. (B) Nebo mlčí naopak proto, že ve vyúčtování našli chybu, je tedy – podle názoru Nejvyššího soudu – nicotné, a nelze je vůbec označit za vyúčtování. Jak se krucinál má poskytovatel služeb dozvědět která z obou možností platí? Jak zjistí u kterého příjemce služeb platí A, a u kterého platí B?? Jak se má dozvědět že je někde chyba a že je nutné rychle opravit některé/někte­rá/všechna vyúčtování??? A podle čeho má zjistit která vyúčtování to jsou, a co v nich má opravit????

A jak se má paní Ptáčková z třetího patra dozvědět, že její vyúčtování je vadné a proto vůbec není vyúčtováním? Panu Vocáskovi z přízemí špatně napsali stavy bytových vodoměrů, a je tedy třeba znovu přepočítat alespoň vyúčtování vody a tepla a doručit opravená vyúčtování pro celý dům. Pan Vocásek ovšem mlčí a těší se jak mu naskakuje příjem 50 Kč denně z pokut. Není povinen podat námitku, protože to co dostal není prý (podle Brzobohaté) žádné vyúčtování …

Už vám došlo, v čem spočívá absurdnost a naprostá nepřijatelnost závěrů Nejvyššího soudu?

• Nu, sokolíci na Nejvyšším soudu měli napřed myslet hlavou, a teprve pak napsat ten rozsudek. To platí pro Brzobohatou, Dýškovou i Feráka.

Ale je marné radit těmto popleteným orlům práva. Své chyby nepřiznají. Jedině až to vyřeší Ústavní soud, nebo až budou rozpory mezi judikáty NS natolik bijící do očí, že to bude postoupeno rozšířenému senátu kolegia Nejvyššího soudu za účelem sjednocení judikatury.

Jdu si raději ohřát vídeňské párky. Budou s chlebem a hořčicí, bez námitek a bez pokut.

Justitianus