Nikoliv, Radko. ÚS napsal v březnu totéž, co jsem tu psal já v únoru. Je to stejné jako přes kopírák – i když soudce-zpravodaj Vladimír Sládeček jistě neopisoval od Justitiana, ale došel ke stejnému závěru na základě ústavně-právní úvahy a doplnil rozšířené zdůvodnění.
Cituji tedy z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 12/21 ze dne 14.03.2021 (zveřejněné dne 25.03.2021). Ústavní soud ODMÍTL návrh skupiny poslanců na zrušení usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu. Takže Justitianus měl pravdu.
Argumentace Ústavního soudu:
| 13. Právní povahou rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu se Ústavní soud zevrubně zabýval již v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/20 (dále také zejména v usneseních sp. zn. Pl. ÚS. 11/20, Pl. ÚS 105/20 a Pl. ÚS 111/20) a dospěl zejména k následujícím závěrům (v podrobnostech se odkazuje na první z citovaných usnesení). |
| 14. Speciální procedurální formu soudního přezkumu rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu obecně nepředpokládá ani ústavní pořádek, ani zákon o Ústavním soudu. O nepřezkoumatelnosti vládního vyhlášení nouzového stavu v režimu správního soudnictví i v režimu ústavního přezkumu panuje shoda v komentářové literatuře (viz např. Rychetský, P., Langášek, T., Herc, T., Mlsna, P. a kol. Ústava České republiky; Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 1154–1155; či Mareš, M. a Novák, D. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 53). |
| 15. Vláda nouzový stav vyhlašuje na základě ústavního zákona, a činí tak v rámci své exekutivní funkce, která nemá povahu správní, nýbrž ústavní. (…) |
| 16. Ze stejných důvodů nelze rozhodnutí vlády o nouzovém stavu považovat ani za (jiný) právní předpis ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy nebo § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. V případech přezkumu právních předpisů je příslušnost Ústavního soudu vymezena především předmětem řízení: Ústavní soud nemůže přezkoumávat právní akty, které (..) právním předpisem nejsou z hlediska formy (…), obsahu (…) či funkce (…) [srov. Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. Zákon o Ústavním soudu. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 224]. |
| 17. Ústavní soud nemá Ústavou ani zákonem o Ústavním soudu stanovenu pravomoc takové rozhodnutí vlády přezkoumávat (…). Rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu je však – jako ústavní akt – oprávněna přezkoumat Poslanecká sněmovna (jde vlastně o ústavně politickou kontrolu v mimořádné situaci), která je může i zrušit. Existuje tedy relevantní parlamentní kontrola (…). |
| 18. Již z předcházející judikatury Ústavního soudu (srov. např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/20, Pl. ÚS 11/20) lze připomenout, že neobsahuje-li samotné rozhodnutí o nouzovém stavu ve smyslu čl. 6 odst. 1 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky přímo konkrétní krizová opatření, je jeho přímý a „izolovaný“ přezkum Ústavním soudem v zásadě vyloučen, neboť v takovém případě jde primárně o akt vládnutí politické povahy. |
| 19. Navrhovatelka v právě souzené věci (sice) akceptuje právní názor, že rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu představuje „akt vládnutí“, který je přezkoumatelný Poslaneckou sněmovnou (…) nepožaduje přezkoumání důvodnosti rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu, avšak požaduje přezkoumání ústavnosti přijetí tohoto rozhodnutí. Ústavní soud v této souvislosti musí připomenout argumentaci uvedenou výše (pod body 14. a 17.), ze kterých jasně vyplývá, že Ústavní soud nedisponuje obecnou pravomocí přezkoumávat usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu. |
| (…) |
| 21. Ústavní soud ostatně připomíná, že Poslanecká sněmovna již příslušný krok ústavně právní kontroly učinila. A sice usnesením ze dne 18. 2. 2021 č. 84, které bylo uveřejněno pod č. 84/2021 Sb. v částce č. 34/2021 Sb., jímž zrušila nouzový stav (…). |
| (…) |
| 23. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrh na ústavněprávní přezkum usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný. |
Ještě podotknu, že Radka si z celého judikátu vybrala jenom právně nezávazný odstavec č. 22 obiter dictum. Ten se ovšem nezabývá tím co se stalo v únoru, ale zabývá se pouze tím co se nestalo, avšak mohlo by se případně v budoucnu možná stát za určitých speciálních podmínek.
Zkrátka Justitianus měl zase pravdu, a Radka si to nechce přiznat.
Justitianus
Poslední komentáře