Pane Lukáši, a přesně o to tady jde. O to zdůvodňování, jak se slavný Ústavní Soud nebude špinit nějakými bagatelními částkami.

• Mám ještě v paměti tu facku, kterou ÚS uštědřil vlastníkovi jednotky, po kterém bylo měsíčně vymáháno na správu domu ze strany SVJ o 270 Kč více, než by činil jeho spoluvlastnický podíl. Ústavní soud mu odmítl spravedlnost (typický případ denegatio justitiae) s tím, že ho okrádají o celkem nepatrnou částku, takže má držet hubu. Toto stát ani soudy nezajímá.

Mimochodem, tato konkrétní ústavní stížnost možná byla nesprávně napsaná. Ale odmínout se jí zabývat jen pro bagatelnost částek – to je hnus, velebnosti.

Vy sám netušíte o co šlo. Možná nebylo vlastníkovi předloženo řádné vyúčtování, proto (přesně podle ustálené judikatury) odmítl platit. V textu je zmíněno, že SVJ prokazovalo správnost částek až dodatečně, nějakými papíry předloženými soudu: viz námitka „směřující k nemravnému počínání žalobce požadovat zaplacení částky s příslušenstvím na základě písemností předkládaných soudu až coby důkazů“.

Na to si stěžovatel možná stěžoval oprávněně: napřed musí dostat řádné vyúčtování, a možnost zkontrolovat správnost podkladů nahlížením. Teprve pak mu vzniká (po třiceti dnech od umožnění nahlížet) povinnost hradit. Jestliže SVJ předloží řádné vyúčtování či podklady až dodatečně soudu, neznamená to, že by původní neřádné vyúčtování se tím stalo řádným či splatným. Nevíme jak to bylo v tomto případě, ale Ústavní soud už předem dal od věci ruce pryč, i když porušení ústavou zaručených práv tam možná bylo dohledatelné.

Justitianus