Pane „aby bylo jasno“, napsal jste to velmi rozvláčně a nepřehledně, tedy nejasně. Upravte si Váš nick na „aby bylo nejasno“. Pak to bude přesně odpovídat Vašim textům.

Hrajete si se slovíčkem „případné“, ale stejně jako jiní jste nic nepochopil.

Podání námitky ve prospěch příjemce služeb je jeho povinnost, uložená zákonem. Netuším, proč musím tuto triviální skutečnost opakovat pro místní blbečky dokola.

Slovo „případně“ má v textu zákona pouze ten význam, že rozlišuje zda příjemce služeb má či nemá důvod k „reklamaci“ vyúčtování.

• Rozumí se samo sebou, že příjemce služeb žádnou námitku nepodá, pokud k tomu neshledá důvod (vůči poskytovateli služeb se ničeho nedomáhá, je s vyúčtováním spokojen).
• Naopak platí, že pokud se vůči poskytovateli chce něčeho domoci (opravy neřádného vyúčtování), je jeho zákonnou povinností námitku podat.

Slovo „případně“ je v zákoně uvedeno pro blbečky, kteří by jinak z doslovného znění dovozovali, že příjemce má zákonnou povinnost podat námitku proti KAŽDÉMU vyúčtování a vždy. Zákonodárce dává slovem „případné“ najevo, že povinnost podat námitku dopadá na příjemce služby pouze v případě, kdy má důvod aby námitku podal.

Znovu připomínám, že nesplnění zákonem uložené povinnosti (nepodání námitky) může mít pro lehkomyslného příjemce služeb důsledky do jeho majetkové sféry. Jestliže nepodal námitku, jednal nedbale a dokonce tím mohl jiného zkrátit na jeho právech a způsobit škodu. Ponese za to následky. Viz:

Z uvedeného plyne, že při nepodání námitky do 30 dnů může poskytovatel služby po příjemci požadovat veškeré vícenáklady s tím spojené. To samozřejmě platí, i kdyby šlo o vadné vyúčtování.

Justitianus