Pan aby bylo jasno uvádí běžné příklady z praxe, např.:

1. Rozúčtovatel námitky vyřeší tak, že napíše, že vyúčtování bylo správné. Má příjemce služeb v takovém případě podat opakované námitky? Kolikrát? Toto se může nekonečněkrát opakovat.
2. Rozúčtovatel po námitkách vypracuje další, rovněž vadné vyúčtování. Má příjemce služeb podat opakované námitky? Kolikrát? Toto se může nekonečněkrát opakovat.
3. Rozúčtovatel po námitkách vypracuje další vyúčtování pro podatele námitek. Ostatní příjemci služeb v zúčtovací jednotce námitky nepodali, takže souhlasili s vyúčtováním. Má příjemce služeb podat opakované námitky, tentokrát pro nesoulad svého vyúčtování s vzúčtováním pro ostatní příjemce služeb? Může se příjemce služeb zabývat vyúčtováními ostatních příjemců služeb, nebo může kontrolovat pouze svoje vyúčtování? Má-li být vyúčtování služeb správné, musí být správné pro všechny příjemce služeb v zúčtovací jednotce, nebo jenom pro ty, co podali námitky?

Kde je zakotveno zde tvrzené samozhojení vyúčtování, jsou-li námitky podány po zákonné lhůtě? Nic takového jsem nenašel, ale mohl jsem něco přehlédnout.

Jak postupuje soud: Soud námitky/reklamce (jejich existence, jejich obsah, jejich vyřízení) ve sporu o splatnost vyúčtování vůbec nezajímají. Soud zajímá, zda vyúčtování bylo bezvadné (a tím splatné) a nebo vadné (a tím nikoliv splatné).