Pane Nový člene, děkuji za podrobné informace. Začněme rozúčtováním vody.

Vyjdu z toho, že celý dům je jediná zúčtovací jednotka, bez ohledu na to kolika fakturačními vodoměry je do budovy dodávána voda. To už zde připomenul pan „aby bylo jasno (bez ověření)“ v příspěvku ze dne 30. dubna 2020 – 15:43.

Vaše pravidla neobsahují nic o tom, že by v domě bylo více zúčtovacích jednotek pro účely rozúčtování dodávky vody. Ani v pravidlech není stanoveno, že by se náklady měly sledovat a rozúčtovat odděleně „po vchodech“. To by mohl být důvod k podání námitky proti vadnému vyúčtování.

Celkový náklad (to jest CELKOVÝ z OBOU fakturačních vodoměrů) se v souladu se zákonem rozúčtuje podle naměřených hodnot na podružných vodoměrech. Pokud se bude takto postupovat, pak zmizí problém čerpání neměřené vody pouze přes jeden z obou patních vodoměrů. Náklady na neměřenou spotřebu ve společných prostorech se „rozpustí“ v nákladech všech vlastníků na dodávku vody a teplé vody.

Samozřejmě tušíte, že takové řešení ještě není tak dokonalé jak byste si přál, ale neobsahuje už systematickou chybu, která způsobovala různou cenu za 1m3 vody pro každý z obou vchodů. Ostatně tuto cenu (vyjádřenou v n.j. neboli „náměrných jednotkách“ si můžete ve vyúčtování pro dům zkontrolovat. Pokud se rozúčtovalo (nesprávně) v jednotlivých částech domu odděleně, pak cena za n.j. (neboli za 1 m3 měřeno bytovým vodoměrem) byla vyšší ve vašem vchodě a o něco nižší ve druhém vchodě, kde nejsou žádné neměřené odběry.

Zjistěte si o jaké částky se jedná, abyste nevynakládal duševní energii pro pár desítek korun za rok.

Justitianus