• Amelia napsala: „Souhlasím, že umožnit musí vždy (vlastník jednotky nájemci i SVJ vlastníkovi jednotky, podle zákona o službách).“

Amelia se naprosto mýlí. Zákon o službách žádnou takovou povinnost neobsahuje. Podle § 3 odst. 2 zákona o službách naopak platí, že „rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství“. Podle § 1208 písm. e) zákona č. 89/2012 Sb. patří do pravomoci shromáždění „schválení druhu služeb“. Pokud si tedy SVJ neschválí tuto službu, pak ji nikomu v domě samozřejmě neposkytuje.

• Amelia napsala: „Podle zákona o službách musí SVJ vlastníkovi jednotky příjem umožnit, …“

To je také nepravdivé tvrzení. Zákon o službách nic takového neobsahuje. Neexistuje ani jiný celostátní právní předpis, který by SVJ povinně ukládal poskytovat službu „umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu“ uvedenou v § 3 zákona o službách.

• Amelia napsala: „Podle občanského zákoníku musí vlastník jednotky (téže jednotky) svému nájemci příjem zajistit.“

A opět další nepravdivé tvrzení. To si Amelie vycucala z prstu. Naopak podle § 2247 odst. 1 Občanského zákoníku platí pro nájem bytu, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Je tedy pouze na rozhodnutí pronajímatele (vlastníka bytu) zda v nájemní smlouvě nabídne nájemci tuto službu, nebo ji nenabídne. Nájemce si poskytování této skužby nemůže nijak vynutit; může jedině odmítnout podepsat nájemní smlouvu a hledat si bydlení někde jinde.

• Amelia napsala: „Tipuji to na přehlédnutí zákonodárce. Důsledným výkladem bychom totiž došli k tomu, že vlastník jednotky musí pro svého nájemce budovat jakýsi paralelní systém pro příjem signálu (…).“

Amelii bych doporučil, aby „důsledný výklad“ uplatňovala teprve až se seznámí se zněním jednotlivých zákonů. Do té doby nemá smysl fantazírovat o nesmyslech.

Justitianus