Jsem názoru, že zákon je v této části formulován velmi „nešťastně“. Shromáždění by mělo pouze určit, zda správce ano/ne. Výběr konkrétního správce pak musí být jen v kompetenci výboru. Není dost dobře možné, aby každou změnu v osobě správce (nebo účetního) schvalovalo, natož určovalo, shromáždění, které se nadto nemusí ani sejít (být usnášeníschopné). Shromáždění by mělo mít nanejvýš „právo veta“, pokud by byl správce z jakýchkoliv důvodů zjevně nevhodný (drahý, nekompetentní, podjatý…).