Tazatel by měl dovysvětlit, z jakého důvodu dochází k zakládání SVJ. Z úvodního dotazu není jasné, zda většinový vlastník je zakladatelem společenství tj. zda byl původním vlastníkem domu, který zakládal prohlášení vlastníka. V takovém případě tento většinový vlastník je správcem ze zákona a SVJ se založí až když ztratí nadpoloviční většinu viz § 1202 a 1203 NOZ a do té doby platí správa bez vzniku společenství. SVJ by se v tomto případě ještě nazakládalo. Správa bez vzniku společenství má výhodu pro menšinové vlastníky v tom, že je většinový vlastník nemůže přehlasovat, pokud budou ostatní vlastníci hlasovat ve shodě, protože platí „při rozhodování se nepřihlíží k hlasům správce převyšujícím součet hlasů všech ostatních vlastníků jednotek“ viz § 1202/2, který se vztahuje právě jen pro správu bez vzniku společenství.

Pokud většinový vlastník není zakladatelem společenství a SVJ se zakládá z důvodů uvedených v § 1198 NOZ tj. byla převedena bytová či nebytová jednotka třetímu různému vlastníkovi, pak je pro založení společenství nutné přijetí stanov souhlasem všech vlastníků (pokud se nejedná o případ, kdy jsou stanovy součastí prohlášení vlastníka).

A zde mají menšinoví vlastníci možnost podmínit souhlas se stanovami (tj. zároveň souhlas se založením SVJ), ve kterých by většinový vlastník nemohl při rozhodování na shromáždění vlastníků sám přehlasovat menšinové vlastníky. Např. ustanovením s vyšším hlasovacím kvórem (vyším než 60%), nebo takovým ustanovením, které se navrhuje i v právě v parlamentu projednávané novele, kdy k přijetí usnesení nestačí pouze souhlas většiny hlasů, nýbrž zároveň musí být pro většina vlastníků. Takové ustanovení respektuje sílu hlasů většinového vlastníka a zároveň ale chrání měnšinové vlastníky před jejich přehlasováním většinovým vlastníkem.