Zdá se mi, že záležitost je docela komplikovaná. Za prvé, vlastník není oprávněn si sám určovat výši zálohy či se rozhodnout ji neplatit, i když se mu zdá, že již uhradil „dost“. Podle zákona o výši záloh rozhodne SVJ, potažmo shromáždění, nebo si její výši členové ujednají a měla by vycházet z předpokládaných výdajů. Nevíme co je v konkrétních stanovách SVJ, pokud však postupují podle zákona, rozhodne shromáždění a ne pouze výbor. (Pominu, že se od této praxe navrhuje ustoupit, protože nemá logiku, aby shromáždění rozhodovalo o částce, o které nemá smysl diskutovat, výdaje buď budou či nebudou.) Domnívám se proto, že tzv. žádost (podle mne spíše návrh) na snížení zálohy měl vycházet z existujícího rozpočtu na daný rok. Nick Pavel II zastává názor, že úroky z prodlení úhrady záloh lze vymáhat pouze za předpokladu, že je tak ujednáno ve stanovách. My máme ve stanovách pouze, že „vlastník je povinen hradit stanovené zálohy…a vzájemné vypořádání se provede do 30 dnů po obdržení vyúčtování“. Obecně se záležitost okolo neplnění závazků nyní řídí NOZ. Je tedy zapotřebí toto uvádět ve stanovách? I když netuším jakou formou výbor po vlastnici úrok z prodlení vymáhá, tak se domnívám, že obecně nárok na úrok z prodlení existuje do doby vyúčtování za daný rok za každou neuhrazenou zálohu samostatně (podle NV 351/2013 Sb. je to za druhé pololetí roku 2018 repo sazba 1% plus 8 procentních bodů). Netuším jak vysoká je to částka. Jednou jsme se zabývali myšlenkou úrok z prodlení uplatnit, když jeden vlastník byl v prodlení s několika sty korunami, ale byla tak korunová záležitost, že nestálo za to se tím zabývat a raději výbor tak dlouho za vlastníkem chodil, až to z něj vydoloval. Shrnu-li to z obou stran, musí být po právní stránce záležitost podrobně ošetřena v souladu s právními předpisy, až se mi to zdá docela složité. Na jedné straně musí být údajné rozhodnutí výboru právně podložené a vypočítané a na druhé straně – u vlastníka je nutné podrobně zdůvodnit, co případně které jsou podle něho ony plánované výdaje nadhodnocené, ale včas při stanovování výše záloh. Nelze však vzít právo do svých rukou, když mi druhá strana nevyhoví, a to je to, co M. udělala. Výbor jí nevyhověl, tak prostě stejně nezaplatila. I když si myslím, že je to na straně výboru kapric za ty jejich vzájemné dlouhodobější dohady, tak tazatelce nezbývá nic jiného, než nyní postupovat podle zákona a rozcupovat požadavek výboru na úrok z prodlení, pokud ten nepostupoval přesně podle právních předpisů.