Já právě občas přečtu to SČMBD's slzavé údolí prošpikované hromadou reklam slibujících skutečné zázraky a asi proto jsem na ten „ublížený“ styl spojený s nabídkou zázraků alergická. Přitom za část problémů si statutáři mohou sami – díky svému opojení vlastní mocí a pocitem dokonalosti. K tomu, co píšete o připravovaném zákoně, za sebe mohu dodat, že pokud k něčemu takovému dojde, přiblíží nás to zase o krok blíže stínovému znárodnění bytů, pokud to za něj nebude možno považovat rovnou. Ta původní vize o vlastnění bytů se rozplývá jako ranní mlha. Ne, že bych ji obhajovala, od samotného počátku jsem ji považovala za nesmysl, který přinese trpké plody, ale jen se divím, že tak brzy došlo na má slova. A udivuje mne, že dosud nikdo ani neukázal prstem na konkrétní politiky, kteří za situaci mohou. Teď jsem trošku gůglila, tak Němci bydlí z poloviny v nájmech a zbytek ve vlastním, ale ;-) vlastních domcích, ve Švýcarsku je snad podíl nájemního bydlení ještě vyšší (nechce se mi to hledat znova). Ve Vídni žije 60 % lidí v nájemním… Proč, probůh, my, máme tak obrovský podíl bydlení ve vlastním a ještě v té tragické variantě, což jsou bytové domy? To je, podle mého, jednoznačně vina politiků.

Nedalo mi to, alespoň graf přikládám.