Sice nevím, proč to řešíte, lze mít několik nemovitostí a u všech uveden trvalý pobyt, kde chceme řešit svoje problémy z toho vyplývající (třeba i lékaře, Finanční úřad, možná jsou důležitější důvody).

Pokud se chce tazatelka poučit, tak v zákoně o evidenci obyvatel nebo by jí poradil na „obci“ referent přes ohlšování trvalého pobytu.

Na internetu

www.bezplatnapravniporadna.cz/…ydliste.html

• – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

Na portalobydleni.cz odpovídá v poradně právník toto

portalobydleni­.cz/nastroje/po­radna/potrebu­jete-poradit-posilejte-nam-sve-dotazy/zakladni-otazky-trvale-bydliste-dedictvi-a-podobne/

1/ Trvalé bydliště mám jinde, než je dům, v němž bydlím. Je to problém? Vlastním nemovitost, kde bydlím. Na úřadech je uvedena pod kontaktní adresou. Trvalé bydliště je nahlášené v jiném místě. Může to způsobit nějaké komplikace? V případě že ano, jaké?

V prvé řadě je nutné mít na paměti, že pojmy bydliště, trvalý pobyt a adresa pro doručování nejsou zaměnitelné. Bydliště je pojem soukromého práva, který se vyskytuje například v občanském zákoníku a jiných soukromoprávních předpisech. Jedná se o místo, kde se člověk skutečně zdržuje a kde má úmysl skutečně trvale žít. Trvalý pobyt je pojem veřejného práva, přičemž místem trvalého pobytu se rozumí adresa, která je na základě volby občana uvedena v základním registru obyvatel. Na písemnou žádost lze v evidenci obyvatel vést také údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti orgány veřejné moci. Jedná se o tzv. adresu pro doručování písemností. Co se týká možných komplikací ve Vaší situaci, problémy mohou obecně vznikat zejména ohledně doručovaných písemností. Orgány veřejné moci, jako jsou soudy nebo správní orgány mají obvykle zákonem stanoveno na jaké adrese se mají pokoušet písemnosti doručovat. Obvykle se primárně pokouší doručovat do datové schránky, nebyla-li datová schránka zřízena, doručují na adresu pro doručování písemností, a nebyla-li ani tato zřízena, doručují na adresu trvalého pobytu. Pokud tedy někdo datovou schránku, ani adresu pro doručování písemností nemá, orgány veřejné moci typicky budou písemnosti doručovat na adresu trvalého pobytu, kde se ovšem daný člověk fakticky nezdržuje. Pokud se pak písemnost nepodaří doručit, mohou se některé písemnosti považovat automaticky za doručené a mohou vznikat i další problémy z toho plynoucí. Většině problémů lze obecně předejít zřízením datové schránky nebo alespoň adresy pro doručování písemností, když většina orgánů veřejné moci s Vámi ze zákona bude muset komunikovat jejich prostřednictvím.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

2/ Rozdíl mezi „trvalým bydlištěm“ a „trvale bytem“

Trvalý pobyt je pojem veřejného práva, přičemž místem trvalého pobytu se rozumí adresa, která je na základě volby občana uvedena v základním registru obyvatel. Pojem „trvale bytem“ jsem však ve veřejném právu nedohledala. Dá se tudíž předpokládat, že pod tímto pojmem je možné uvést adresu, na které se občan zdržuje (např. nejčastěji v kalendářní roce – adresa bytu v jeho vlastnictví), ačkoliv adresa trvalého pobytu může být odlišná? Jaký je vztah mezi těmito dvěma pojmy? 

Na úvod je potřeba rozlišit tři základní pojmy, které jsou veřejností často, avšak špatně užívány. Jedná se o „trvalý pobyt“, „trvale bytem“ a „bydliště". Pojem „trvalý pobyt“ se používá v právu veřejném a je vymezen v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel. Podle tohoto zákona se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana České republiky. Občan může mít pouze jedno místo trvalého pobytu, které si zvolí a které je uvedeno v občanském průkazu. Dané místo se musí nacházet v objektu, který je označen číslem popisným, evidenčním nebo orientačním a je určen pro bydlení, ubytování či individuální rekreaci. Důvodem, proč je občanovi České republiky povoleno mít pouze jedno místo trvalého pobytu je například určení místní příslušnosti soudů, nebo při doručování písemností. Vymezení pojmu „trvale bytem“ v právu nenalezneme. Jedná se o synonymum k pojmu „trvalý pobyt“, a tedy jeho význam je s výše uvedeným pojmem totožný. Naopak pojem „bydliště“ je použit především v právu soukromém, konkrétně v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Bydlištěm se rozumí místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam. Umístění bydliště člověka vyplývá v soukromém právu ze svobody pohybu a usídlování. Z toho důvodu je také v soukromém právu respektováno, když člověk bydliště nemá nebo naopak má bydlišť více. Je nutné zmínit, že občanský zákoník rozlišuje mezi dvěma významy pojmu bydliště, a to mezi „bydlištěm skutečným“ a „bydlištěm uváděným člověkem v soukromém styku“. Hlavním důvodem takového dělení je především ochrana zájmů třetích osob, kdy se každý může dovolávat jak bydliště skutečného, tak v dobré víře i místa, které jako své bydliště člověk uvedl, ačkoliv se zde trvale nezdržuje.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

3/ Nežiji dlouhodobě v místě trvalého pobytu. Hrozí mi pokuta?

Žiji dlouhodobě v zahraničí s manželem (cizí státní občan) a dcerou. V Česku vlastním rodinný domek, kde jsme já i moje dcera hlášeny k trvalému pobytu. V domku bydlí a je trvale hlášen i můj starší syn. Slyšela jsem, že je-li někdo někde hlášen k trvalému pobytu a nebydlí tam trvale (což by mohl být takto posouzen pobyt můj a mé dcery), hrozí mu vysoká pokuta. Je to pravda? Pokud ano, kde bych našla více potřebných informací?

S největší pravděpodobností se k vám dostaly informace o chystané novele zákona o evidenci obyvatel, resp. o přípravách nového zákona o evidenci obyvatel, který s podobnými pokutami počítá. V současnosti nicméně stále platí zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, podle kterého se místem trvalého bydliště rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání (§ 10 odst. 1), přičemž pokud se na adrese svého trvalého pobytu delší dobu nezdržuje, nehrozí mu přímo žádná pokuta. Na druhou stranu i v současné době jsou s takovým nahlášením trvalého pobytu spojena určitá rizika, a to například, že se občan nezdržující se na místě trvalého pobytu a tedy nepřebírající poštu nedozví o vedeném soudním řízení proti jeho osobě a podobně. Jedním možným způsobem řešení je například zřízení datové schránky, do které se ve většině případů musí osobám doručovat přednostně (mají-li ji zřízenou) a je přístupná i ze zahraničí.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS