Takže pokud od soudu odejdete s tím, že vyúčtování nebylo řádné, další postup záleží na tom, jaká doba uplynula od skončení období, ke kterému se vyúčtování vztahuje.

Dle konstantní judikatury je vyúčtování adresným jednostranným právním úkonem, ten kdo vyúčtovává musí tento úkon provést řádně a také jej řádně doručit (lze i doručit fikcí). Pokud toto nestihne v rámci obecné promlčecí doby a protistranou je mu promlčení namítnuto, tak již vyúčtovat nemůže. Teoreticky by mohlo SVJ začít požadovat stejnou částku z titulu bezdůvodného obohacení, ovšem tam záleží na soudech, jestli by počátek běhu promlčecí doby bezdůvodného obohacení vztáhly ke konci sporu o původní neřádné vyúčtování a nebo pravděpodobněji k momentu, kdy mohlo a mělo být řádně vyúčtováno, pak by nešlo vymoci tímto postupem nic.

Dále tedy následuje proces úhrady škody, která vznikla SVJ tím, že neproběhlo řádné vyúčtování ve lhůtě a eventuelní proces vymáhání této škody po škůdci (výbor SVJ, správce, subjekt provádějící vyúčtování, advokát – dle konkrétní situace a průběhu, podle toho kdo z vyjmenovaných to zavinil), dle úspěchu vymáhání této škody tu částku co nebyla včas řádně vyúčtována uhradí buď škůdce a nebo všichni členové SVJ poměrně dle výše svého podílu na společných částech domu.