Mé vyjádření možná obsahuje i některé výrazy, co v něm nemusely být,

ale také obsahuje konkrétní argumentace, proč celé to vyjádření výše, je nesmysl, rádoby právnicky odůvodněný paragrafy, a ovšem i z těch se pro jistotu část souvětí vypustí, aby šlo zcela obrátit význam. Tohle je bohužel až příliš často vidět i u soudů. Možná proto mě to tak štve a používám ostřejší vyjádření.

Protože právo je nutné vidět, jako soubor pravidel morálních, kulturních a až následně i právních. A jako celek to musí být v souladu.

Teprve při tomto pohledu je vidět, že přehlasovat menšinu a sebrat jí možnost kontroly, jak je hospodařeno s jejím majetkem, je nemorální a nesprávné. A jedině takový výklad zákonů, který tohle respektuje může obstát.

Opakuji tedy, že omezení práva nahlížet by také bylo v rozporu s článkem 11 listiny práv a svobod, neboť by došlo ke zneužití majetku většinou znemožňující menšině kontrolu nad tím, jak je spravován i jejich majetek. Jakýkoliv výklad tvářící se, že je toto možné, je nutně v rozporu s pravidly, jak se právo tvoří a vykládá.