Přestože o první instance vyhrajete (shromáždění nebylo usnášeníschopné), tak odvolací soud věc vrátil zpět s tím, že se má první soudní instance zabývat důležitostí. A jak to šlo dál a dál, tak soudy se pořád zabývali důležitou záležitosti a opomíjeli skutečnost, že shromáždění nebylo usnášeníschopné – tuto základní skutečnost ignorovali. Toť vše. Teď čekám jenom, co na to ústavní soud, zda se bude vůbec zabývat rozhodnutím soudů, které posvětili skutečnost, že neusnášeníschopné shromáždění může přijímat usnesení, které platí, protože nebylo důležité. Že byly porušeny stanovy, tak to soudy nezajímalo, že byla zvuková nahrávka, že zápis neodpovídal skutečnosti, to nikoho nezajímalo (zvuková nahrávka byla soudem převzata, byl i doložen přepis zvukového záznamu ze shromáždění vlastníků) – ale bylo to k ničemu. Musíte mít štěstí na soudce.

DMH