Do vyúčtování nákladů na vytápění nepatří náklady spojené se správou kotelny. Náklady spojené se správou kotelny patří do nákladů na správu, které se čerpají z tzv. fondu oprav, do kterého vlastníci přispívají dle stanov (připadně del prohlášení vlastníka) s největší pravděpodobností jak je obvyklé dle velikosti spoluvlastnického podílu a to bez rozhodnutí shromáždění a souhlasu všech vlastníků nemůže předseda svým rozhodnutím změnit.

Dle vyhlášky č.269/2017 Sb. § 2/h https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-269#p2 je nákladem na vytápění:

„h) nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů.“

V metodickém pokynu MMR se k §2/h http://mmr-old.proddomain.cz/…15_12_17.pdf u­vádí:

„h) Nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody jsou skutečně vynaložené náklady v příslušném zúčtovacím období. Jednotlivé druhy nákladů, tj. na v ytápění, na teplo spotřebované na poskytování teplé vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody se určují a rozúčtovávají samostatně, každý zvlášť. Ceny za jednotku tepla se řídí cenovými předpisy. Množství tepla se určí měřením stanoveným měřid lem odpovídajícím metrologický m předpisů m . Žádné jiné nákl adové položky, účtované příjemcům služeb , než podle cenových předpisů vztahujících se k ceně tepla, do kalkulace ceny tepla nevstupují. Do nákladů za teplo např. nepatří náklady na pořízení měřidel v bytech, náklady na vyregulování soustav ústředního vytápění a rozvodného systému teplé vody v domě, náklady na odečty měřidel v bytech a rozúčtování nákladů na vytápění a poskytování teplé vody. Tyto náklady jsou součástí nájemného nebo jiných plateb spojených s užíváním bytu či nebytového prostoru. Je – li teplo v zúčtovací jednotce využíváno jinak než pro vytápění a přípravu teplé vody, musí se takto využívané teplo od celkově dodaného tepla do zúčtovací jednotky odečíst a teprve zbývající část tvoří náklady na vytápění a přípravu teplé vody. Určení dílčích nákladů ze souhrnných nákladů – zvlášť na vytápění a zvlášť na přípravu teplé vody v zúčtova cí jednotce s vlastním zdrojem – je stanoveno v jiném předpisu, konkrétně v ustanovení § 7, vyhlášky č. 194/2007 Sb. – měření množství tepelné energie a teplé vody v zúčtovací jednotce.“

V § 7 vyhlášky č. 194/2007 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-194#p7 se uvádí:

"Měření množství tepelné energie a teplé vody v zúčtovací jednotce

(1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním množství spotřebovaného paliva a výpočtem z množství paliva jeho průměrné výhřevnosti a účinnosti zdroje.

(2) Měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače. Spotřeba teplé vody u konečných spotřebitelů se vyhodnocuje na základě osazení a odečítání spotřebitelských vodoměrů, pokud jsou instalovány.

(3) Stanovení množství tepelné energie pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí

1. v případě, že je teplá voda připravována v předávací stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu do ohřívače teplé vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné období,
2. v případě přípravy teplé vody ve zdroji tepelné energie (kotelně) umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením množství paliva na její přípravu (např. podle spotřeby mimo otopné období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody 40 % a na vytápění 60 %.

(4) Měřicí a indikační technika5), uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení"