Dobrý den. Na druhé straně barikády zřejmě není vůle něco měnit, jede se podle plánu a té krásné „většině“ která je mnohdy a snadno i menšinou, zkrátka náramně vyhovuje ta myšlenka, že má možnost se přiživit na úkor těch, co si nepotřebnou věc a vyhazování peněz oknem (úvěrem a za věc kterou nepotřebují) nemohou dovolit, ale z rozhodnutí jakési podivné části budou zkrátka muset. Stačí tedy napsat zavádějící pozvánku, kde není uveden bod hlasování v čase, kdy máte zákonné či jiné nutné pracovní povinnosti a je vymalováno. Na jakékoliv rozumné argumentace pak není slyšeno, člověku je slovními narážkami naznačováno, že on je ten špatný protože nesolidární a necitlivý. Vše je v rovině obtížných právních argumentací, vysvětlování těm kdo nechápou a nechtějí chápat, že něco je špatně, rozhodlo se a dotčený s tím stejně bez soudu a s promeškanými šibeničními lhůtami beztak nic nenadělá, takže má smůlu. Jak má občan tohoto státu věřit v právo a spravedlnost, když lidé dokáží uvažovat již výše zmíněným způsobem a já jako poškozený se nemám již dovolat nikde ničeho, protože schopnost se ve věci zorientovat leckdy člověk v džungli paragrafů nabyde až po třech měsících tápání? Tak kdyby někdo z vás měl nějaký konstruktivní a praktický nápad, který přesto pomůže a potěší, sem s ním. :-)