Jak nyní zní § 1209
(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
(2) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se. 

V úpravě spolku je

§ 245
Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.
§ 258
Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.
§ 259
Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
§ 260
(1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.
(2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
§ 261
(1) Porušil-li spolek základní členské právo člena závažným způsobem, má člen právo na přiměřené zadostiučinění.
(2) Namítne-li to spolek, soud právo na zadostiučinění členu spolku nepřizná, nebylo-li uplatněno
a. v době stanovené pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, nebo
b. do tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu, byl-li tento návrh zamítnut podle § 260.

V úpravě obchodních korporací je

§ 191
(1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.
(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.
§ 192
(1) Nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(2) Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.
(3) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl.
§ 193
(1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 191 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady; ustanovení § 191 a 192 se použijí přiměřeně.
(2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo společníka závažným způsobem, má společník právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího právo člena spolku na přiměřené zadostiučinění.
§ 428
(1) Každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.
(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.
§ 429
(1) Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 420, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný akcionář.
(2) Nebylo-li právo podle § 428 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
§ 430
(1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 428 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady; ustanovení § 428 a 429 se použijí přiměřeně.
(2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo akcionáře závažným způsobem, má akcionář právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku o přiznání přiměřeného zadostiučinění členovi spolku..

Jak bude nově znít § 1209
(1) Přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil nebo aby je nahradil svým rozhodnutím, jímž uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
(2) Vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se, rozhodl a v rozhodnutí uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení.
(3) Soud rozhodnutí podle odstavce 1 nezruší, je-li v rozporu s dobrými mravy nebo došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky a je-li to v zájmu společenství vlastníků, nebo vlastníků jednotek před vznikem společenství vlastníků, hodném právní ochrany. Soud rozhodnutí nezruší ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
(4) Návrh podle odstavce 1 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne přijetí rozhodnutí, jinak jeho právo zaniká. Návrh podle odstavce 2 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o nepřijetí rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy o záležitosti mělo být rozhodnuto, jinak jeho právo zaniká.
(5) Odstavce 1, 3 a odstavec 4 věta první se použijí obdobně i na rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků tehdy, byla-li činěna v působnosti shromáždění.

Důvodová zpráva říká:

Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že postupem podle odstavce 1 se lze dovolávat nejen neplatnosti rozhodnutí shromáždění, ale rovněž rozhodnutí soudu, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči vlastníku jednotky právní účinky nebo nahrazení rozhodnutí shromáždění rozhodnutím soudu. Zdůrazňuje se tak, že předmětné ustanovení představuje úpravu obdobnou § 1139, obecné úpravy spoluvlastnictví, který se neomezuje pouze na prohlášení rozhodnutí za neplatné. Předmětné ustanovení představuje úpravu speciální a vylučuje v příslušném rozsahu obecnou úpravu spoluvlastnictví.
Navrhované změny rovněž vyjasňují vztah § 1209 k úpravě dovolání se neplatnosti orgánu spolku (§ 258 a násl.), jež by přicházela v úvahu na základě přiměřené aplikace podle § 1221. Navrhovaná úprava § 1209 je speciální ve vztahu k úpravě § 258 a násl., aplikace příslušných ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku tedy nepřichází v úvahu.
Po vzoru úpravy spolku se výslovně stanoví, v jakých případech soud rozhodnutí shromáždění nezruší a stanoví se rovněž subjektivní i objektivní prekluzivní lhůta, ve které je třeba se obrátit na soud s některým z návrhů podle odstavce 1. S ohledem na právní jistotu se navrhuje, aby stejně jako v úpravě obchodních korporací byl rozpor s dobrými mravy důvodem pro zrušení rozhodnutí, nikoli důvodem zdánlivosti rozhodnutí.
Konečně se po vzoru úpravy obchodních korporací stanoví, v jakých případech je možno napadat rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků; tato možnost se omezuje pouze na případy, kdy orgány společenství vlastníků rozhodují v působnosti shromáždění. Například může jít o situaci, kdy stanovy v souladu se stávajícím § 1208 písm. f) bod 7 [navrhovaný § 1208 odst. 1 písm. e) bod 2] určí vyšší částku nákladů, při níž je dána působnost shromáždění schvalovat opravy nebo stavební úpravy společné části, tj. odchýlí se od prováděcího právního předpisu a omezí působnost shromáždění ve prospěch statutárního orgánu.