Před dvěma dny mne volal přítel, kterému se můj příspěvek na portále SVJ líbil. Litoval pouze, že jsem do něho neuvedl odkazy na literaturu, kterou jsem k rozboru použil. Měl pravdu. Nicméně o problematice rozúčtování jsem na portále zveřejnil několik příspěvků a tak jsem se rozhodl pro určitou inovaci a pokusil jsem se ukázat na souvislém příkladu neuralgické body rozdělování topných nákladů mezi spotřebitele. Obětoval jsem tím řadu důležitých informací, které se v posledním roce v tisku objevily. Jak jsem již v příspěvku uvedl, s problematikou rozúčtování topných nákladů definitivně končím a je mně líto tyto informace zahodit. Proto jsem se rozhodl je zveřejnit formou citací k vybraným problémům rozúčtování a to i za cenu duplicit.
S novou vyhláškou zřejmě nejsou spokojeny ani rozúčtovatelské firmy
Dne 21.11.2017 uspořádal ARTAV seminář, který mimo jiné projednával informaci „Praktické dopady nové rozúčtovací vyhlášky č. 269/2015 Sb.“ Jejím autorem byl Ing. Jiří Zerzáň (pracovník TECHEM) a má formu tézí (lze si jí stáhnout z internetu ARTAV.info). Mimo jiné také uvádí, že 50 % rozúčtovatelů považuje vyhlášku za zásadně vadnou – vyhláška by měla stanovovat zásady a nikoli postupy – 35 % rozúčtovatelů má dílčí výhrady. Autor dále uvádí, že 95 % rozúčtovatelů požaduje změnu vyhlášky – 75 % preferuje novelizaci – 20 % požaduje novou vyhlášku (stávající architekturu nelze novelizovat).
Vliv prostupů tepla vnitřními konstrukcemi objektu na výsledky rozúčtování
„Nelze se řídit jenom náměry na bytových měřičích tepla nebo na indikátorech vytápění na radiátorech. Skutečné množství tepla, které se spotřebuje na vytápění jednoho bytu, neumí nikdo žádným přístrojem změřit. Všechny měřiče mohou registrovat jen teplo předávané otopnými tělesy (radiátory). Dům se však vytápí převážně jako jeden celek a byty nejsou od sebe tepelně izolované. Teplo tak prostupuje přes všechny konstrukce v domě vždy tam, kde je trochu nižší teplota……….dosáhne-li rozdíl teplot 3 stupně, prostup tepla z okolních bytů je již tak velký, že plně nahradí vytápění radiátory a nedovolí další klesání teploty. Lze vypočítat, že na každý stupeň teploty vzduchu v bytě připadá asi 6% tepelné energie. Na rozdíl tří stupňů je tedy zapotřebí asi 20 % energie. Proto i byty, ve kterých se maximálně šetří a radiátory jsou skoro stále studené, spotřebují na svoje vytápění nejméně 80% energie, která se v domě spotřebovala na každý metr čtvereční podlahové plochy. A to i v případě, že měřiči nebo indikátory vytápění registrovaná spotřeba tepla bude podstatně nižší, případně i nulová. Proto nový předpis (vyhláška 269/2015 Sb.) požaduje, aby úhrada za vytápění nebyla nižší, než 20% pod průměrnou částkou na 1m2 vydanou za vytápění v účtovaném období.“ Autorem je RNDr. Jaromír Pohanka, výkonný sekretář ARTAV (sdružení rozúčtovatelských firem), kterého zcela určitě nelze považovat za podjatého. Pramen: On-line poradna ARTAV „INFO“
K poměru mezi základní a spotřební složkou
Ve stejném příspěvku autor upozorňuje, že „rozšíření možnosti volby podílu spotřební složky nákladů na 70 %, které nová vyhláška připouští, by nemělo vést vlastníky domu k neuváženému využívání této možnosti. Určitě dostanete v rozúčtování lepší výsledky, zachováte-li poměr 50:50 pro klasické otopné systémy, kde pro registraci spotřeby budete mít indikátory vytápění na otopných tělesech. Pro nové domy vybavené bytovými měřiči tepla plně vyhovuje poměr 40:60, tedy 60% spotřebních nákladů……….Vlastník domu by měl vědět, že po zateplení pláště domu se sníží celkové tepelné ztráty domu a sníží se celková spotřeba tepla, ale nesníží se absolutní hodnoty tepelných prostupů mezi byty. Jejich podíl na vytápění některých bytů tedy vzroste. To je jedním z důvodů pro nezvyšování spotřební složky nákladů.“
Autorem dalšího příspěvku je jeden z našich nejuznávanějších odborníků, mimo jiné dlouholetý vedoucí oddělení teplárenství SEI: „Normy ČSN 834 a 835 byly převzaty z Evropské unie, kde jsou užity v jiném prostředí než v ČR, např. v zemích se v souladu s těmito normami připouští základní složka nákladů rozúčtovaná podle podlahové plochy až 70 %.“ Bašus K.: Úhrada za teplo, Praha 2003, str. 186).
A ještě jednou ARTAV: „Obecně lze říci, že se rozúčtovací legislativa jednotlivých členských zemí odvíjí od požadavků stanovených Směrnicí o energetické náročnosti EU (tzv. EED) a zde principy sledování rozdílů v nákladech nejsou nijak zakotveny. Národní legislativy jsou v zásadě společné pouze v existenci dělení na základní a spotřební složku, v ostatních parametrech a procedurách se odlišují. Skutečností ale je, že v řadě národních předpisů se stanovuje značně vyšší podíl základní složky (60–70 %) a tím se do značné míry eliminují rozdíly v nákladech.“ Poradna ARTAV: Legislativa v jiných zemích EU (17.02.2017)
Vysoký podíl spotřební složky si vynucuje příliš vysoký rozsah korekcí (falšování) původně vypočtených nákladů
Autorem následujícího poznatků je jeden z vedoucích pracovníků TECHEM, která realizuje rozúčtování nákladů na vytápění pro velmi početnou klientelu domů s radiátorovou indikací: „Pro nejčastěji aplikovaný poměr základní a spotřební složky nákladů na vytápění 40:60 lze očekávat potřebu korekce ve více než polovině případů. Je to dáno především odlišným chováním jednotlivých obyvatel domů, jejich požadavky na úroveň vytápění, ale také – a to velmi často – parazitním chováním některých příjemců služeb.“ Zerzáň Jiří: Nová vyhláška o rozúčtování nákladů, SČMBD 1/2016.
MPO k hodnocení denostupňové versus radiátorové metody
Autorem následujícího hodnocení je elektroenergetický odbor MPO. Denostupňová metoda „zohledňuje fyzikální podstatu šíření tepla v reálných podmínkách budov, kdy při jeho použití problém neměřených prostupů tepla nebo nulových náměrů indikátorů na vytápění umístěných na radiátorech, a tedy i nutných korekcí maximálních rozdílů nákladů na vytápění, které používá vyhláška č. 372/2001 Sb., zcela odpadá. Navíc je spravedlivé a (jak ukazuje praxe) pro uživatele bytů a nebytových prostor také jednoduše pochopitelné a kontrolovatelné, aby úhrada za dodávku tepelné energie odpovídala míře užití této služby, tedy dodávky tepelné energie charakterizované příslušnou úrovní (hodnotou) vnitřní teploty vzduchu v daném prostoru, která souvisí s užíváním bytů a nebytových prostorů.“ MPO: Odpověď k mému sdělení, čj. 17587/2015.
Poslední komentáře