50 let v práci jsem bez konfliktu používal definici dluhu jako závazek po splatnosti ale podle protestu zde jsem nabyl podezření, že tentýž pojem v zákoně je o něčem jiném. Tento pojem byl zaveden v roce 2014 v NOZ a v jeho DZ nalezneme:
„Osnova se snaží o terminologickou jednotnost, a užívá tedy co možná pro stejné pojmy stejná slova a pro různé pojmy slova různá. Opouští se tudíž např. ztotožňování smlouvy se závazkem nebo závazku s dluhem atp., neboť ani zákon nemůže měnit smysl slov. Slovem „smlouva“ se tudíž označuje jen určitá právní skutečnost, z níž vzniká závazek, „závazkem“ se rozumí obligace, „dluhem“ povinnost k plnění ze závazku vzniklá apod. Z týchž příčin se osnova i vyhýbá homonymům a polysémům. Proto se např. rozlišuje „ustanovení“ (právního předpisu) a „ustavení“ (např. do funkce), slovo „věc“ se užívá jen k označení věci v právním smyslu, nikoli však již k označení záležitosti, pro niž se volí právě jen termín „záležitost““. Jak to chápu já…
Vazby citovaných pojmů popisují § 1721–1723 NOZ.
Závazek vzniká:

1. ze smlouvy
2. z protiprávního činu
3. z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

Závazek (obligace) obsahuje dluh.
Dluh je povinnost dlužníka poskytovat věřiteli plnění.
Splnit dluh je uspokojení práva plnění věřitele.
Časové okamžiky vzniku a zániku závazku a dluhu můžou být rozdílné. Co kdy začíná a končí nechť vysvětlí právník!