Okresní soud rozhodl ve věci žalobce: Společenství vlastníků proti žalovanému: , o zaplacení částky 20.154,– Kč s příslušenstvím,

t a k t o :

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.154,– Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.154,– Kč od 1.8.2014 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20.026,17 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Od ů v o d n ě n í :

Žalobce se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhá proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky nacházející se v , ul. . Jako takový nesplnil svoji povinnost hradit žalobci každý měsíc zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování, kdy za období od ledna do prosince 2013 mu byla vyúčtována částka 44.654,– Kč, zálohy činily 24.500,– Kč, nedoplatek proto činil 20.154,– Kč. Splatnost nedoplatku nastala dne 31.7.2014. Žalovaný jej neuhradil ani částečně, a to ani přes opakované výzvy ze strany žalobce.

K námitkám žalovaného uvedl žalobce, že vyúčtování služeb bylo provedeno v souladu se stanovami družstva a obsahuje všechny náležitosti dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Účetní doklady a doklady o hospodaření členů žalobce jsou založeny ve Sbírce listin ve veřejném rejstříku, žalovanému tedy kdykoliv k dispozici. Dluh žalovaného představuje nedoplatek za skutečné náklady spojené s užíváním bytové jednotky v jeho vlastnictví, což je ostatně zřejmé z vyúčtování, které bylo žalovanému zasláno. Pokud žalovaný uhradil víc, než uvádí žalobce, musí žalovaný tuto skutečnost doložit, neboť z účtu žalobce a vyúčtování nic takového patrné není.

Žalovaný nárok žalobce neuznává. Uvádí, že vyúčtování nebylo řádně schváleno shromážděním vlastníků. Bylo vystaveno pověřeným vlastníkem žalobce a neobsahuje zákonné náležitosti. Účetní doklady o hospodaření společenství vlastníků za rok 2013 nebyly žalovanému předloženy, respektive byly mu přiloženy až v rámci tohoto řízení. Žalovaný přitom za rok 2013 uhradil částku téměř dvojnásobně vyšší, než uvádí žalobce. Dle vyúčtování mu za rok 2013 a 2014 vznikl přeplatek 65,– Kč, nikoliv nedoplatek. Žalobce při vyúčtování nezohlednil příjmy společenství vlastníků z poplatků z prodlení, žalovaný se přitom jako vlastník bytu a tedy i vlastník společenství vlastníků podílí na všech příjmech společenství. Žalovanému nebylo žalobcem sděleno, jak bylo naloženo s penězi vybranými od vlastníků bytů jako příspěvků do fondu oprav. Na svůj případný dluh vůči žalobci proto žalovaný započítává svoji pohledávku vůči žalobci, tvořenou právě těmito příjmy společenství. Konkrétní výše pohledávky mu známa není.

Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující a zároveň člen družstva žalobce a nájemce uzavřeli dne 14.3.2003 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. 2266/10 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 578/15682 na společných částech budovy a pozemcích (dále jen „byt“). Na základě této smlouvy se žalovaný stal vlastníkem bytu (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků i kupní smlouvou). Sjednána byla rovněž povinnost žalovaného přispívat na náklady spojené se správou budovy dle velikosti svého spoluvlastnického podílu a dále povinnost platit měsíčně na účet správce zálohy na úhrady nákladů spojených se správou budovy a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky (služby). Vyúčtování záloh provede správce nejpozději do 6 měsíců od skončení zúčtovacího období (kalendářní rok). Náklady na údržbu a opravy společných částí budovy, daň z budovy, pojištění budovy, mzdové náklad včetně odvodu na sociální a zdravotní pojištění pracovníků zajišťujících provoz budovy, spotřeba energie ve společných částech budovy, odvoz odpadku a ostatní náklady vztahující se přímo k budově se přitom vyúčtovávají v rozsahu dle poměru spoluvlastnických podílů na společných částech budovy. Spotřebu studené vody v jednotkách vyúčtují podle naměřených hodnot na jednotkových vodoměrech, spotřebu tepla a teplé vody v jednotkách podle platných obecných předpisů (prokázáno výpisem z rejstříku společenství vlastníků jednotek, kupní smlouvou, informacemi o jednotce). Podrobnější úpravu činnosti společenství, jeho orgánů, úpravu členství v družstvu a úpravu vztahů mezi společenstvím vlastníků jednotek a vlastníky bytů obsahují stanovy společenství. Podle čl. IX odst. 4 písm. c) rozhoduje o výši záloh na úhradu za jednotlivé služby a o způsobu rozúčtování úhrad za služby na jednotlivé vlastníky pověřený vlastník, není-li rozúčtování úhrad za služby stanoveno zvláštním právním předpisem, a rozhoduje o rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství. Podle čl. XV odst. 2 písm. b) je člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu a dále podle písm. c) hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování (prokázáno Stanovami společenství vlastníků jednotek ze dne 21.4.2011). Za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 byly náklady TUV a SV na zúčtovací jednotku vyčísleny na 31.047,20 Kč, náklady na teplo byly žalovanému vyčísleny na 13.153,04 Kč. Celkové náklady žalovaného s připočtením částky 453,30 Kč za spotřebovanou energii ve společných prostorách představovaly žalobcem vyúčtovanou částku po zaokrouhlení 44.654,– Kč, kdy podle vyúčtování žalovaný uhradil na zálohách 24.500,– Kč, nedoplatek tvoří částku 20.154,– Kč (prokázáno řádným vyúčtováním zálohových plateb za období od ledna do prosince 2013, vyúčtováním služeb spojených s bydlením za TUV a SV a vyúčtováním nákladů za teplo za toto období). Vyúčtování bylo zasláno žalovanému dne 30.4.2014 na adresu V Lázních 359, Jesenice (prokázáno poštovním podacím archem). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky představující nedoplatek ve výši 20.154,– Kč, a to do 31.3.2015 na účet zde uvedený (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 24.2.2015 a poštovním podacím archem). Za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 byly náklady na TUV a SV na zúčtovací jednotku vyčísleny na 25.714,– Kč, náklady na teplo byly vyčísleny na 9.858,14 Kč, energie společných prostor na 454,77 Kč a úklid na 645,15 Kč. Celkové náklady žalovaného tak tvořily částku 36.672,– Kč, po započtení zaplacených záloh tvořil nedoplatek 4.332,– Kč (prokázáno řádným vyúčtováním zálohových plateb za období od ledna do prosince 2014). Žalobce s žalovaným v průběhu řízení komunikovali a pokoušeli se o smírné vyřešení sporu, avšak základní rozpor v jejich tvrzení, tedy zda vznikl nedoplatek či nikoliv, se jim nepodařilo odstranit (prokázáno e-mailovou komunikací účastníků).

Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti. Týkaly se jiných bytových jednotek, které jsou rovněž ve vlastnictví žalovaného, avšak nejsou předmětem tohoto sporu. Vyúčtování se provádí pro každý byt zvlášť, žalobce požaduje uhrazení nedoplatku, který vznikl v souvislosti s vlastnictvím a užíváním jednoho konkrétního bytu. Stejně tak vyúčtování zálohových plateb za rok 2014 týkající se ostatních bytů žalovaného, není pro spor rozhodné.

Soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz vyúčtováním týkajícím se všech bytových jednotek ve vlastnictví žalovaného, zkompletováním vyúčtování a důkazy k příjmům všech bytů ve vlastnictví žalovaného. Návrh žalovaného na provedení těchto důkazů zamítl, jelikož tyto důkazy nejsou z hlediska předmětu řízení relevantní. Rovněž zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědka S , a to s ohledem na hospodárnost řízení, a jelikož žalovaný ani neuvedl žádné kontaktní údaje a svědka proto nebylo možné předvolat.

Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. podle zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytů, ve znění účinném ke dni vzniku prodlení.

Podle § 5 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí nebo výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona.

Podle § 9 odst. 5 téhož zákona členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými členy společenství.

Podle § 8 odst. 1 téhož zákona jsou společné části domu v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. S převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází spoluvlastnické právo ke společným částem domu. Podle odst. 2 se velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.

Podle § 15 odst. 1 téhož zákona jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). Podle odst. 2 k účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně. Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele byla v posuzovaném případě stanovena vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., účinnou do 31.12.2015. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je oprávněný. Žalovaný se stal vlastníkem bytové jednotky č. nacházející se v , čímž zároveň nabyl spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku. Tím žalovanému vznikla povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, a to ve výši stanovené shromážděním společenství vlastníků jednotek. Rovněž tak má žalovaný povinnost hradit poplatky spojené s užíváním bytu, zejména tedy spotřebu studené vody včetně stočného a spotřebu tepla a teplé vody. Způsob úhrady záloh i případných nedoplatků byl sjednán kupní smlouvou a stanovami společenství vlastníků jednotek. Žalovanému vznikl po započtení zaplacených záloh na platbách nedoplatek ve výši 20.154,– Kč. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno. Tuto částku však ani přes výzvy žalobce neuhradil a dostal se tak do prodlení. Pokud žalovaný namítal, že zaplatil více, než žalobce uvádí, přes poučení soudu nedoložil k tomuto svému tvrzení žádný důkaz, a neunesl proto v tomto směru důkazní břemeno. Stejně tak v případě námitky započtení nedotvrdil žalovaný, o započtení přesně jaké pohledávky se má jednat, jaká je její výše či její splatnost, ani nepředložil k tomuto tvrzení žádné důkazy, a to i přestože byl o těchto svých procesních povinnostech soudem v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučen. Žalovaný tedy neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ani ohledně těchto skutečností, a jeho námitka započtení proto nemohla být úspěšná. Kromě toho přeplatky vzniklé v souvislosti s vlastnictvím jiných bytů dle názoru soudu na předmětnou pohledávku nelze započítat. Jednotlivá společenství vlastníků jednotek jsou rozdílné subjekty, vyúčtování se provádí ke každému bytu zvlášť a v tomto tak přeplatek vztahující se k jinému bytu nelze považovat za úhradu nad rámec stanovených záloh u bytu, který je předmětem tohoto sporu. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 20.154,– Kč, a to včetně příslušenství tvořeného zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. jako 3 denní.