Magdo,

k Vašemu odvolání v Usnesení Vrchního soudu v Praze z 23. 9. 2016, sp. zn. 7 Cmo 315/2015 JUDr. Holejšovský uvádí:

„Jak vyplývá z výše uvedeného, pro posuzování aktivní věcné legitimace, resp. zákonných oprávnění žalobce v řízení dle § 1209 ObčZ, se nepoužijí kritéria § 258 ObčZ, leč speciální kritéria uvedená přímo ve speciálním ustanovení § 1209 ObčZ, tedy ze žalobce musí být přehlasovaným členem SVJ, dále pak, že musí jít o důležitou záležitost. Teprve bylo-li prokázáno splnění těchto dvou zákonných podmínek, může soud přistoupit k věcnému přezkumu napadeného usnesení shromáždění vlastníků jednotek včetně procesu jemu předcházejícího. Ustanovení § 258 ObčZ se použije jen přiměřeně na základě § 1221 ObčZ, podle nějž nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použije se přiměřeně ustanovení o spolku. Z § 258 ObčZ je tak použitelná jen část, jež hovoří o „rozporu se zákonem nebo stanovami“ coby důvodu, pro nějž lze vyslovit neplatnost rozhodnutí orgánu spolku. Použito pro SVJ lze pro rozpor se zákonem či stanovami SVJ vyslovit neplatnost usnesení výlučně shromáždění vlastníků jednotek (nikoli jiných jeho orgánů). Jinak řečeno, neplatnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek lze vyslovit jen, jestliže je toto usnesení v rozporu se zákonem nebo se stanovami SVJ.“

Lze uvedené chápat tak, že musí jít o důležitou záležitost viz § 1209 NOZ, ale protože se uplatní přiměřeně i § 258 NOZ (neplatnost rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami), tak v případě prokázání rozporu usnesení shromáždění vlastníků se zákonem nebo stanovami soud důležitou záležitost posuzuvat nemusí, ale v souladu s § 258 vysloví neplatnost pro prokázaný rozpor se zákonem nebo stanovami? Řečeno jinými slovy rozpor se zákonem nebo stanovami je považován za důležitou záležitost vždy.

Nebo jak citované vyjádření JUDr. Holejšovského chápete Vy?