pane „Vladimir B.“ Vy bohužel nerozumíte napsanému a proto zabíháte do zákoutí zde neřešených. Prvně, já radím TAZATELI jak získat správné vyúčtování tak aby nebyl na pochybách o jeho správnosti (tedy pokud jí o to SKUTEČNĚ jde: protože jak jsem již napsal, NENÍ jisté zda tazatelce jde o znalost spolouvlastníků jmény nebo o správné vyúčtování studené vody).

Proto je nesmylsný Váš náhled na ±XY% ve vztahu s tím či oním či třeba něčím úplně jiným. Uvedená informace o „±5%“ je správná, ale pro argumentaci pro vyúčtování – bezvýznamná. Já za sebe říkám, že nejsem soudním znalcem v oboru rozúčtování ba ani expertem. Proto se k tomu tak stavím, že MUSÍTE nejprve sehnat takové kvantum podkladů, které Vám umožní vyúčtování provést znova, nezávisle. Nikoli na Vaší domácí kalkulačce, ale ty podkady předáte „svému“ soudnímu znalci či „expertovi“ a na jeho úsudek a odborné znalosti se buď spolehnete nebo je zahodíte. Je to právo, Vaše. mé, a kteréhokoli příjemce služeb dle zákona 67/2013.

Zjevně jste nepostřehl, že tazatelka nerozporuje zda spotřeba byla taková nebo maková, zda byla v toleranci ±autobus nebo i jinak. Rozporuje, že si její předseda dělá právo (1) NEPŘEDAT jí podklad o „celkovém vyúčtování vody“ – tej. faktura od dodavatele (2) NEPŘEDAT jí odečty z odběrných míst které spadají pod faktrační vodoměr jehož odečet tranformovaný na peníze má alikvótně uhradit (3) NEPŘEDAT jí seznam vlastníků v bytě, ačkoli tato povinnost plyne z NOZ.

K bodu ad-4: ano moje sdělení JE trochu zmatečné, protože můj názor je že buď je vyúčtování SPRÁVNÉ a pak je SPLATNÉ nebo není a to ANI Z ČÁSTI. Důvod proč jsem to minule uvedl jinak, je že můj názor je moc ostrý, a vede bez oklik k soudnímu sporu. A já nevím zda tazatelka je připravena k takovému nekompromisnímu postoji.

A pokud jde o Vaše tvrzení cit. „..vodoměr ve vlastnictví vlastníka bytu, tak ten je také zodpovědný za jeho užívání …“ – to samozřejmě MÁTE pravdu. K Vaší smůle je pravda také, že pokud rozúčtovatel použije odečet z měřidla (o kterém se nepřesvědčí, že má platné ověření), není za toto použití odpovědný vlastník měřidla ale rozúčtovatel. Prostudujte si zák. 505/1990.

Je rozhodnutím poskytovatele, zda si měřidla „pojistí“ proti mechanickému zneužití měřidel ať již jsou ve vlastnictví poskytovatele nebo příjemce.

Je v zájmu vlastníka aby měřidlo, měřilo v platných tolerancích (položte si otázku v čím zájmu je zpochybňování tolerance? Je v zájmu toho, komu ku prospěchu. Pokud je to příjemce služeb, který nemá poměrové/fakturační měřidlo ve vlastnictví – tedy vlastník strpící měřidlo ve vlastnictví rozúčtovatele, nebo nájemník. Při malé spotřebě to ale může být i poskytovatel.).

Takže až tyto informace strávíte a ověříte si že jste byl doposud slepý a nyní vidíte, seznáte, že den je světlejší i veselejší než včera kdy tma se rozprostírala ve Vaší mysli.