AsiTak, ten váš příklad se jeví zmatečný a v něm prezentované výpočty nejsou provedeny dle metodiky vyhlášky. Uvádíte, že náklady za byty 8 až 10 jsou bez korekce 81 000 Kč tj. 270 Kč/m2 (81 000/300) a s korekcí 96 000 Kč. Jestliže je u těchto bytů průměr na m2 270 Kč, tak to činí proti průměru za celý dům na m2 jen 168/75%, protože průměr za celý dům na m2 činí 160 Kč (270/160=1,6875). Tzn., že uvedené byty nedosáhli horního limitu 200% a úprava korekcí za překročení limitu 200% se u nich vůbec nebude provádět a nemůže tedy dojít k navýšení jejich úhrad na 96 000 Kč jak uvádíte. U bytů překračujících horní limity ani nemůže dojít korekcí k navýšení jejich nákladů. Jsou to byty, které přesáhly 200% proti průměru a jejich úhrada bude činit maximálně 200% tzn., že po korekci se jejich původní náklady sníží, nemůže dojít k jejich zvýšení.

V uvedeném případě by se ušetřené částky vzniklé navýšením úhrad šetřícím bytům 5 až 7 s podlimitními náklady na m2 pod 80% proti průměru rozdělily mezi všechny ostatní byty, protože žádný z nich nepřekročil horní limit 200% a byly všechny v limitu. Takže by se snížili i úhrady bytům 8 až 10 a k žádnému jejich navýšení by nedošlo jak uvádíte ve vašem příkladu.

Pokud byste chtěl uvést věrohodný příklad, měl byste uvést u každého bytu zvláštˇ kolik u něj vyšel jeho náklad na m2. Porovnáním s průměrným nákladem na m2 za celý dům by se pak dalo určit, které z těchto bytů nedosáhly 80% průměru a které přesáhly 200% průměru a pak provést správně rozúčtování za všechny byty.