§588, ani §245 nic nemění na tom, že absolutní neplatnost prakticky neexistuje.
Takže kdy soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti:
- jednání se zjevně příčí dobrým mravům
- odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (musí být splněny obě podmínky)
…jiná varianta neexistuje. Jednání tedy může být zjevně protizákonné, ale pohlíží se na něj jako na platné.
Jde-li o neplatné právní jednání, půjde zásadně o neplatnost relativní. O neplatnost absolutní půjde pouze v případech vyjmenovaných v § 588 NOZ. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. V ostatních případech půjde o neplatnost relativní, kdy dotčený subjekt musí neplatnost namítnout (§ 586 NOZ), jinak se právní jednání považuje jako na platné.
Řada důvodů absolutní neplatnosti ve stávající úpravě povede podle nového občanského zákoníku pouze k neplatnosti relativní.
Zdroj: http://finance.idnes.cz/…-/pravo.aspx?…
Ani jeden z příkladů uvedených TN se zřejmě nepříčí dobrým mravům, ani zjevně nenarušuje veřejný pořádek.
Praktické uplatnění absolutní neplatnosti je téměř nulové. Pokud soudy nezačnou brát jako nemravné: podvody při sčítání, podvody s hlasováním o bodech, které nejsou v pozvánce, nebo vybírání plateb na neurčitý účel atd… Ale třeba soudům vysvětlíme, že jde o nemravné chování členů výborů a máme vyhráno :-)!
Magda
Poslední komentáře