Záleží na tom jak interpretujeme slovo „jinak“ jako metodu stanovení částky nebo jen výše částky nebo co platit zda zálohy či skutečné náklady a druhově služby, správu domu a vlastní správu. Služby – „§ 3 (2) Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.“ – rozumím tomu tak, že vlastník může nějakou službu „neodebrat“ a proto logicky ani se nepodílí na úhradách skutečných nákladů. Může se jednat jen o službu která tvoří samostatnou položku předpisu plateb a důvod musí být akceptovatelný. Např. vlastník bydlící na 12. patře nemůže požadovat nepoužití „provozu výtahu“, na druhé straně vlastník garáže v přízemí nebydlící v domě zřejmě ano. Pokud ujednání je schváleno předpokládám, že vzniklý „jinak“ mezi vlastníky je legitimní.
Co se týče pravidla stanovení metody výše zálohy a metody rozúčtování odebrané služby mělo by platit na každého stejně a zde možnost na uplatnění „jinak“ nevidím. V zákonech uvedené možnosti „jinak“ se týká stanovení individuální metody nebo metody jiné než doporučuje zákon, ale pak zvolená metoda má být platná pro celé SVJ. Pak ovšem je třeba identifikovat úklid/osvětlení garážových prostor a bytové části domu jako dvě služby – oddělené položky předpisu, evidované náklady a zálohy a ne jako jednu službu „jinak“ hrazenou osobou bydlící v domě a osobou vlastnící pouze garáž nebydlící v domě. Obdobně lze řešit to „jinak“ na věci ve správě z titulu výlučného užívání. Participovat na nákladech správy domu a vlastní správy by měli všichni stejně. Pokud je to nespravedlivý, tak je třeba opravit prohlášení vlastníka – garážová vrata/vzducho­techniku vlastní vlastník garáže nebo alespoň v režimu „výlučného užívání“ pokud garážové stání tvoří společnou část domu, aby správu nehradili vlastníci bytových jednotek. Předpokládám, že institut „výlučného užívání“ lze uplatnit pouze na jednoho vlastníka a ne na kolektiv vlastníků.