Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství

Pokud vůle mezi SVJ (poskytovatelem) a vlastníkem (příjemcem) JE, pak může být stanovena dvoustrannou ujednáním (přičemž shromáždění do individuelního ujednání nemůže kecat).

Pokud vůle mezi SVJ (poskytovatelem) a vlastníkem (příjemcem) NENÍ, pak rozhodne společenství (shromáždění – nikoli však individuálně o kadém jednom ale paušálně (zřejmě podle obskurního vzorce))

Pokud vůle mezi SVJ (poskytovatelem) a vlastníkem (příjemcem) NENÍ a ani není rozhodnuto společenstvím, stanoví výši záloh SVJ jako 1/12 nákladů z minulého roku (§4/2).

Pokud vůle mezi SVJ (poskytovatelem) a vlastníkem (příjemcem) NENÍ a ani není rozhodnuto společenstvím a ani SVJ neurčilo výši zálohy ve výši 1/12, mám za to, že vlastník může platit dle svého uvážení v libovolné výši anž by se čehokoliv dopustil (tedy protizákonného)

Podle mne zákon o službách je lex-specialis vůči NOZ a tvrzení právníka tazatele, že není možné zakotvit do stanov pravomoc výboru ohledně záloh, není pravdivé ale ani potřebné. Postačí si pouze NOZ a ZSL nastudovat a nezaplevelovat stanovy kravinami, kterým nerozumí nikdo natož aby se tím řídil.

Kdo má tedy pravomoc zálohy nepoměrně-obtěžující-svou-výší snížit?
Samozřejmě poskytovatel (tzn. SVJ – zastoupené výborem (statuut.orgánem) a nejaký souhlas shromáždění k tomu NEPOTŘEBUJE).

Doporučuji, raději si rozmyslet – každý jeden z Vás – CO BUDETE DĚLAT jako příjemci služeb, jimž případně vznikají X0.000 přeplatky (zjevně ze záměrné krutostí), pokud se SVJ nechce dohodnout ať už z jakýchkoli důvodů a shromáždění buď záměrně rozhodne, že zálohy mají generovat mega-přeplatky (třeba u nás, údajně z důvodu zvykového práva) nebo záměrně rozhodne, že na dosavadních předpisech záloh nebude ničeho měnit (protože tak je to dobře a jde údajně o „pokojný stav“).

Podle mne by se příjemce služeb musel obrátit na soud jako přehlasovaný vlastník (samozřejmě po odmítnutí svého návrhu ofco-shluku) s tím že chce stanovit pro sebe výši zálohy ve výši přiměřené a odpovídající dobrým mravům. Poskytovatel by pak měl dokázat, že výši záloh generujících X0.000 přeplatek je důvodná a přiměřená.

Co ale soud bude chtít, já zatím nevím (zkušenost nemám), ale míním, že to bude chtít zamést „pod ten nejtěžší koberec“, prostě aby se tím vůbec nemusel zabývat (zjevně za plat 80.000 měsíčně to není dost-cool problém).