Pokud na shromáždění nebyla schválena žádná konkrétní oprava, a „záloha na opravy“ funguje jako spoření pro strýčka příhodu (obvykle se to ze zvyku nazývá fond oprav), ale žádný konkrétní účel není, jen se na shromáždění kdysi schválila částka, např. že se bude platit 35 Kč na m2 – to se schválilo, ale neschvalilo se na co se spoří… V takovém případě má nový vlastník (nabyvatel bytu) platbu této položky odmítnout, protože sice zná mechanismus výpočtu položky „záloha na opravy“, ale nezná její účel? A pokud SVJ od vlastníka bude chtít vidět nějaké peníze, ať si svolá shromáždění a schválí konkrétní plán oprav a předpokládaný rozpočet a teprve pak začne vlastník platit? V této položce má vlastník předepsáno na evidenčním listu 1900 Kč měsíčně.

Když odmítne platit, SVJ na něj podá žalobu jako na neplatiče. Co řekne na jednání soudu, až na soud vydá platební rozkaz, aby zaplatil dluh třeba 23 tisíc Kč (roční dluh)? Bude muset zaplatit nejen dluh, ale i úroky z prodlení a náklady advokáta, což může být dalších 10 tisíc… Neurčitá platba bez účelu? Soud řekne, že účel je přece jasný – budoucí opravy.

Už jsem jednou soudní spor vedl, byť tedy v jiné věci, šlo o dlužníka v rámci odběratelsko-dodavatelských vztazích, který mi dlužil za fakturu. Protože soudce, jediné co bude zajímat, jestli jsem dostal předpis záloh/evidenční list (tj. výzvu k úhradě) a jestli jsem řádně a včas platil. Pak si maximálně soudce vyžádá zápis ze shromáždění, na kterém se schválila ona suma 35 Kč na m2 a ověří, jakou plochu má můj byt (zjistí, že 55 m2). Nějaké povídačky o Reserve Study a o „nutném nákladu“ ho nebudou zajímat. A radostně vydá rozsudek, že jsem povinen zaplatit do 3 dnů 23 tisíc Kč a jde se domů…

Soud totiž bude postupovat přesně tak, jak píše nick právník-teoretik: „soud vůbec neuzná, že dlužníkem je původní vlastník, ale jednoduše vás odsoudí k placení předepsaných záloh. Nebude vůbec řešit, že se z nich splácí nějaký úvěr“

Otázka, zda dluh v SVJ jde za bytem, nebo vlastníkem. Podle převažující praxe jde dluh za bytem.