V citovaném článku Mgr. Martiny Konečné publikované na www.epravo.cz se uvádí:

„Citované rozhodnutí Nejvyššího soudu lze aplikovat i za účinnosti nového občanského zákoníku, který, stejně jako předchozí úprava, neobsahuje oprávnění vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění, a obecná ustanovení o smluvním zastoupení na základě plné moci, která se vztahují na zastoupení k právnímu jednání (v předchozí terminologii právnímu úkonu), nelze použít, neboť účast na shromáždění není právním jednáním (v předchozí terminologii právním úkonem).“

Skutečnost je podle nové právní úpravy ovšem jiná. Dříve platný občanský zákoník definoval právní úkon jako projev vůle, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují. Nový občanský zákoník výslovnou definici právního jednání neobsahuje. Z pojetí právní úpravy právního jednání lze dovodit, že právní jednání je širší kategorí, než kterou dříve zahnovaly právní úkony. Za právní jednání jsou považovány veškeré projevy vůle osob, tedy nejen ty, které bezprostředně směřují ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností. Právním jednáním jsou tedy i takové projevy vůle, které byly dříve označovány jako faktické úkony, protože přímo nesměřují ke vzniku, změně nebo zániku práva a povinností.

Nový občanský zákoník opouští původní koncepci právního úkonu (nejenom v rámci terminologie, kdy nově používá pojem právní jednání) a nesnaží se již poskytnout definici pro právní jednání jako takové. Dle nového občanského zákoníku právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

Právním jednáním jsou tak dle nového občanského zákoníku i takové skutečnosti, které dříve právním úkonem nebyly (např. zastupování na shromáždění SVJ). Vlastník jednotky se tak na shromáždění SVJ bude moct nechat zastoupit třetí osobou bez dalšího, i pokud stanovy budou o tomto oprávnění mlčet (stanovy i nadále mohou určit bližší náležitosti plné moci – např. úředně ověřený podpis zmocnitele apod.)

Ve svém příspěvku jsem čerpal z článku JUDr. jaroslava Stránského – Obecná východiska NOZ a článku Mgr. Stanislava Pavlů – Zastupování vlastníka jednotky na shromáždění společenství http://www.hblaw.eu/…ednotek.html