Já jsem Vám dal plus :)

Nicméně dovolím si nesouhlasit, nikdy jste nebyla vlastníkem a něměla jakákoliv práva se chovat jako vlastník s plnou dispozicí věcí.

Viz Plénum ústavního soudu posuzující novelu ZoVB účinnou od 1.7.2000. http://kraken.slv.cz/Pl.US51/2000 Platná právní úprava je tedy postavena na spoluvlastnické koncepci, kde hlavním předmětem je budova a vedlejším předmětem byt nebo nebytový prostor, které nejsou reálně oddělitelnými částmi budovy a ke spoluvlastnictví budovy tak přistupuje vlastnictví bytu či nebytového prostoru (konstrukce tzv. dualistické teorie bytového vlastnictví ve spoluvlastnickém pojetí).

I podle ZoVB jste byla spoluvlastník. A jako spoluvlastníkovi nemáte plnou dispozici a nemůžete ignorovat ostaní spoluvlastníky.

Argumentům navrhovatelů proto nelze přisvědčit, neboť platná právní úprava je vedena právě snahou na zmíněná specifika reagovat. Jedná se o projev ústavně zakotvené zásady, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy (čl. 11 odst. 3 Listiny). Zákonodárce byl veden snahou o spravedlivé, vyrovnané řešení, podporující vlastníky, kteří respektují citovanou zásadu, a poskytující vyšší míru právní jistoty i dalším zainteresovaným osobám, plnícím své úkoly v souvislosti se správou domu.

Takže NOZ Vám v tomto nic nesebral a ani z Vás z „vlastníka“ neudělal „spoluvlastníka“. Nic jako individuelni vlastnictví jednotky podle ZoVB nikdy neexistovalo. NOZ pouze jinak určil pravidla pro chod SVJ. Na což má demokratický zákonodárce plné právo.

Měl jej, když vytvořil od 1.7.2000 ve všech domech kde došlo podle ZoVB k prostorovému vymezení jednotek a kde se od roku 1994 do 30.6.200 spolu­vlastníci nějak chovali i bez SVJ a podle mého nepochybně měl zákonodárce plné právo upravit v jednotlivostech odlišne chod SVJ i s účinností od 1.1.2014.

Porušením zásady ochrany nabytých práv by byla pouze taková změna, která by se zpětnou účinností zhoršila právní postavení subjektu práva. Základní změnou, provedenou zde zákonem č. 103/2000 Sb., je, že společenství vlastníků jednotek získalo právní subjektivitu (v oblasti, která je součástí předmětu jeho činnosti), nezbytnou pro řádné zabezpečení úkolu společenství, jakož i smyslu a účelu jeho vzniku. Taková úprava je bezpochyby v dispozici demokratického zákonodárce, který z principu věci musel stanovit podmínky, za kterých tato právnická osoba, způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech, spojených se správou domu, vznikne.