V obou případech jde o spoluvlastnictví celé nemovité věci. Viz výše uvedené citace ZoVB a NOZu.

Jediným rozdílem je skutečně to, že v jednom případě coby spoluvlastník nemovité věci vlastníte jednotku a podíl na společných prostorech (jednotka dle ZoVB) a v druhém případě vlastníte jednotku a její součástí je podíl na společných prostorech (jednotka dle NOZu), tedy ten podíl co máte v prvním případě jakoby oddělený od jednotky (reálně to ovšem takto není, nemůžete prodat toto zvlášť), máte v druhém případě prostřednictvím té jednotky. V obou případech je Vaše vlastnictví neoddělitelnou součástí spoluvlastnictví nemovité věci.

Co se týče právnických osob, tak ustanovení občanského zákoníku upravují jednak právnické osoby všeobecně Korporace a Fundace a pak 4 konkrétní typy právnických osob. Spolek, Společenství vlastníků (což jsou korporace), Nadace a Ústav (což jsou fundace).

Podívejte se schválně na právnické osoby upravené nově od 1.1.2014 Zákonem o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90

Ani tyto právnické osoby – korporace nejsou uvedeny v přechodných ustanoveních. Prostě se považují za korporace dle NOZu podle obecného přechodného ustanovení § 3041. Dále je pro ně uvedeno (pro část z nich).

§ 3053

Právní povaha a vnitřní právní poměry právnických osob vyvíjejících podnikatelskou činnost, které se řídí do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dřívějšími právními předpisy podle § 767 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají nezměněny a nadále se řídí právními předpisy, podle nichž byly zřízeny.

A přesto osoby nespadající pod § 767 odst. 2 podléhají NOZu a ZOKu. Na základě obecného § 3041 a na základě subsidiarity ZOKu k NOZu.

Podívejte se na přechodná ustanovení ZOKu a podívejte se hlavně do stanoviska Občanskoprávního Obchodního Kolegia Nejvyššího Soudu k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku Cpjn 204/2015.

Více zde: http://vrcha.webnode.cz/…o-rejstriku/

.S účinností od 1. ledna 2014 se obchodní korporace a jejich vnitřní poměry řídí zákonem o obchodních korporacích (§ 775 ZOK). Ustanovení zakladatelských právních jednání, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích, byla ke dni účinnosti tohoto zákona zrušena (§ 777 odst. 1 ZOK) a obchodním korporacím byla poskytnuta lhůta na přizpůsobení zakladatelských právních jednání a smluv o výkonu funkce požadavkům zákona o obchodních korporacích (§ 777 odst. 2 a 3 ZOK).

Z uvedeného pravidla zákonodárce upravuje v § 777 odst. 4 ZOK výjimku pro práva a povinnosti společníků obchodních korporací vzniklých před 1. lednem 2014. Označené ustanovení je projevem respektu zákonodárce ke smluvní autonomii společníků. Práva a povinnosti společníků těch obchodních korporací, které do zakladatelských právních jednání „neopsaly“ zákonnou úpravu práv a povinností společníků ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) [bez ohledu na to, zda se společníci od ní odchýlit nechtěli či nemohli], spoléhajíce se na znění zákona, se tak i nadále řídí stejnými pravidly, která pro ně platila do 31. prosince 2013. Nově však již nejde o pravidla zákonná, ale – díky právní domněnce upravené v § 777 odst. 4 ZOK – o pravidla smluvní. Předpokladem je, že tato pravidla neodporují donucujícím ustanovením zákona o obchodních korporacích. Ustanovení § 777 odst. 4 ZOK se nedotýká statusových otázek, jako např. vymezení jednotlivých orgánů obchodních korporací a jejich působnosti, rozhodování orgánů (tj. zejména svolání, usnášeníschopnosti, hlasovacích většin, osvědčování rozhodnutí veřejnou listinou) atd. Ty se řídí od 1 ledna 2014 zákonem o obchodních korporacích (§ 775 ZOK).

Jdete podle mého názoru hlavou proti zdi, kvůli rozdílům, které úplně nedávají smysl a z části jde spíše o dojmy na základě ne úplně jasných používaných termínů a jde o rozdíly na nichž zas tak moc nezáleží a dále toto děláte na základě argumentace od někoho, kdo před soudem podle všeho nikdy nebyl. Zvažte, jestli jsou důvody, kvůli kterým chcete zpochybňovat NOZ jako právní úpravu SVJ vzniklých před 1.1.2014, skutečně tak důležité, abyste šla bojovat proti nejvyššímu soudu.

Ohledně SVJ a NOZu zastává Nejvyšší soud obdobné stanovisko, jako ohledně společností založených podle Obchodního zákoníku a ZOKu. Toto dokonce věřejně deklarovala na tom školení soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Brzobohatá Pavlína.