Pane Zděšený člene, pěkně si protiřečíte.
Ustanovení § 3028 NOZ říká jasně, že práva a povinnosti z nich [t.j. z vlastnických právních poměrů] vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 3862/2015 (předseda JUDr. Miroslav Ferák, JUDr. Pavlína Brzobohatá, JUDr. Jitka Dýšková) v souladu s obsahem § 3028 NOZ onbsahuje tento právní názor soudu ohledně jednotek(1994):
… dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovým jednotkám a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku. |
Takže Nejvyšší soud soud jednoznačně přisvědčil názoru, že podle dosavadní právní úpravy se i nadále posuzují dluhy vzniklé do 31.12.2013, až do jejich splacení. Vy jste zde tento rozsudek citoval a dával za příklad, takže s jeho obsahem nejspíše souhlasíte.
Zkuste prosím vysvětlit, proč tedy Krajský soud (rozsudkem ze dne 17. 9. 2015, č. j. 47 Cm 63/2015–65) a Ústavní soud (usnesením ze dne 5. 1. 2016, IV.ÚS 3108/15) přisvědčily opačnému názoru, že dluh bývalého vlastníka, vzniklý z „platby SVJ za opravu, provedenou v roce 2007“, se má posoudit podle nové právní úpravy.
Ve Vašem právním rozboru jistě objasníte, jak je možné, že Krajský soud aplikoval nepřípustnou pravou retroaktivitu, když dříve vzniklý dluh mezi tehdejším vlastníkem jednotky a SVJ posuzoval podle nové právní úpravy. Takový postup se mi jeví býti v rozporu se zákonem i s Ústavou. A jistě mi vysvětlíte, proč Ústavní soud bez zaváhání a bez přezkoumání označil tento právní exces a projev pohrdání právem za souladný se zákonem.
Vy zde argumentujete pomocí rozsudků, které si vzájemně totálně protiřečí. Nu, ale to Vám nijak nevadí. Pozoruhodná flexibilita ducha!
lake
Poslední komentáře