Pane Diskutující, zjevně jste neporozuměl tomu, co jsem napsal.

Existuje judikát Evropského soudního dvora k odkladům plateb: Jestliže věřitel poskytne dlužníkovi odklad platby na dobu přesahující dobu obvyklou v obchodním styku, nejde již o jediný obchodní případ, nýbrž věřitel poskytuje dlužníkovi navíc také finanční službu.

Judikát byl namířen proti nekalým praktikám, kdy spřáteleným místním firmám byly nastavovány platební podmínky měkce, s dlouhodobým splácením, a vůči jiným (zahraničním) soutěžitelům na evropském trhu bylo postupováno tvrději, s požadavkem na okamžité složení celé částky. Tím docházelo k nerovnostem a k deformaci volného trhu.

Snad chápete, že odklad úhrady se splátkovým kalendářem na desítky let je již zcela mimo obvyklé činnosti správce při správě domu. Jde o nadstandardní službu, kterou obvykle poskytují banky. Ty ovšem k tomu mají know-how a desítky právníků!!! Stále se přesvědčujeme o tom, že statutáři v SVJ nejsou schopni tyto dlouhodobé finanční služby administrovat, řádně zaúčtovat, ani nejsou schopni zajistit si splácení písemnými smlouvami. Je zde tedy zvýšené riziko, protože statutáři dělají to, čemu vůbec nerozumějí.

Jestliže SVJ jako zákonný správce hodlá některým dlužníkům poskytovat finanční služby, musí se tak dít v režimu služeb, které jsou poskytovány individuálně jednotlivcům. V žádném případě nejde o správu domu.

Jak už jsem zde napsal: vlastník jednotky, který se nepodílí na dlouhodobém splácení, se nemůže vyvázat ze svého zákonného ručitelského závazku za dluhy SVJ. Může však eliminovat svá rizika tím, že bude požadovat, aby mu byla poskytnuta dostatečná jistota podle obecných ustanovení NOZ o spoluvlastnictví.

Vy zjevně nechápete, že obecná právní úprava spoluvlastnictví dopadá také na bytové spoluvlastnictví. Zákon neříká, že by tomu snad mělo být nějak jinak. Bytové spoluvlastnictví není nic jiného než spoluvlastnictví nemovité věci (§ 1158 NOZ).

lake